"Když jsem přišel z práce, měl jsem v sobě tři vodky a jedno pivo," vypověděl muž u soudu.
"Sestra byla v kuchyni. Šel jsem k ní zezadu a osahával ji na prsou. Pak jsem vzal nůž, dal jsem jí ho na krk, a odvedl ji do pokoje. I když křičela a bránila se, svlékl jsem ji, osahával, násilím jsem jí roztáhl nohy.Pokusil jsem se o styk," přiznal se.
"Masturboval jsem. Po vyvrcholení jsem jí řekl, ať o všem mlčí a utekl jsem pryč," dodal s tím, že si nedokáže vysvětlit, proč to udělal.
Když do bytu přišli rodiče a od dívky se dozvěděli, co se stalo, okamžitě volali policistům. Obžalovaný se dva dny policistům skrýval. Nakonec ho zatkli v práci.
Ještě před zatčením napsal rodičům dopisy na rozloučenou. "Už brzy umřu. Mám vás rád, i když vím, že po tom, co jsem udělal, mě možná nenávidíte. Mami, já umírám. Když to píšu, tak na vás myslím a brečím," četl z listu soudce Jan Špeta.
Podle psychologa Jiřího Jelena může hrůzný zážitek z násilného činu provázet třináctiletou dívku po celý život.
"Nedoporučuji, aby byla u soudu vyslýchána. Oživení vzpomínek by mohlo vyvolat ještě horší stavy, než to, co prožila. Dívka přiznala, že předtím zažila jednu školní lásku, při které se s klukem jen držela za ruce a líbala. Nic víc. I proto nedokáže rozlišit, jestli ji bratr opravdu znásilnil, nebo zda to byl jen pokus o znásilnění," vysvětlil Jelen.
