Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muž převzal šek za utrpení jako by nic

  17:42aktualizováno  17:42
Všechno se to seběhlo rychle. U domu zazvonil listonoš a majiteli předal šek na peníze. Rutinně, jako by podobné zásilky předával každý den. Důchodce z malého města na východě Moravy, jen pokýval hlavou. I on jako by byl na takové situace zvyklý. Přitom je jedním z prvních, kteří v Česku dostali odškodnění za válečné útrapy.

Měly při tom hrát fanfáry, ale byla to jen epizoda jednoho všedního dne. Až příliš krátká na to, co jí předcházelo. "Alespoň jakási satisfakce to určitě je. Ale přišla pozdě. Mnohem později, než jsem čekal," lituje odškodněný muž. A zároveň upozorňuje, že nechce, aby se jeho jméno objevilo v novinách v souvislosti s penězi, které dostal.

"Lidé jsou zlí, nepřejí si a závidí," říká posmutněle důchodce.

Mohl by o tom vyprávět. Místo aby si užíval zasloužený důchod, zařídil si před dvěma lety v jedné místnosti svého rodinného domu kancelář a pomáhal lidem, kteří byli nuceně nasazení. Aby dostali alespoň minimální finanční odškodnění, museli úřadům svůj pobyt v pracovních táborech doložit. A mnozí kvůli tomu také podváděli.

Jak se jednalo o odškodnění obětí nacismu?

Kromě poctivých škemrali o pomoc i ti, kteří prokazatelně nárok na odškodnění neměli. O peníze přesto požádali, co kdyby?

Nebo jiný příklad. Lidé, kteří nárok na odškodnění mají, podali raději hned dvě
žádosti. Jednu poslali okresní organizaci nuceně nasazených a druhou na pražské ústředí. "Chce se mi věřit, že to bylo z neznalosti," vzpomíná už smířlivě muž.

Počet lidí z regionu, kteří by se bez jeho rad neobešli, odhaduje na pět set. Mohlo jich být i víc. Jenže pracovní knížku, průkazku do závodu nebo potvrzení podniku, kde nuceně nasazený pracoval, prostě spousta lidí nenašla.

"Hledejte takové doklady padesát roků po válce," rmoutí se důchodce. Šťastnější si je schovali jako úřední dokument, jiní je raději spálili. Likvidovali tak nepříjemné vzpomínky na válku.

Takovým pak důchodce pomáhal ze šlamastyky. Před dveřmi domu mu stála fronta, několikrát za den zvonil telefon. "Lidé si snad myslí, že musím mít nějaké úřední hodiny. Nemám, všechno dělám dobrovolně," durdil se tehdy naoko.

Ztratil soukromí, ale každému se snažil vyhovět. Pomohl i sobě. Když ovšem přebíral šek, který je určen výhradně do vlastních rukou, dojatý příliš nebyl. Nebo si to alespoň nepřipouštěl. "Že bychom doma plánovali, co s penězi uděláme, to rozhodně ne. Nic takového se nekoná. Telefony navíc zvoní pořád, lidé stále nemají potřebné doklady."

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.