A díky tomu, že si po operacích při změně pohlaví (přišel na svět jako Tracy Lagondinová) ponechal ženské rozmnožovací orgány, porodil koncem června jako první muž dítě – holčičku.
Co to znamená? Je to další důkaz vítězství svobody jednotlivce, která je největší vymožeností západní demokracie? Nebo je to naopak nový příspěvek k pomalému odumírání naší civilizace v její současné podobě? Bohužel si myslím, že to druhé.
Řečeno s čínským starověkým filozofem Chan Fejem: "Břeh Dlouhé řeky často povolí kvůli mraveništi v něm, velký dům je často zničen ohněm vycházejícím z trhliny v komínu."
Nejrůznějších trhlin má západní společnost, jejíž součástí je i Česko, čím dál více. Jako by její síla a sláva, přes všemožnou snahu Evropy i Ameriky, pomalu odcházela do zapomnění.
Jistě, naše civilizace ještě nekončí, a to ani po porodu pana Beatieho a ani kdyby v Los Angeles, Madridu či Budapešti rodili roboti. Jen stále více opouštíme tradiční svět už ověřeného, osvědčeného.
Velká část západního světa už nestojí na žádných společných hodnotách. Prázdně o nich hovoří především politici v projevech a intelektuálové na seminářích a konferencích. Málokdo už ale tuší, o jaké hodnoty by mělo vlastně jít.
Všude vítězí bezbřehý liberalismus, kdy to, co je tradiční a konzervativní v dobrém slova smyslu, se stává terčem posměchu, a tedy prakticky nepoužitelným pro život. Navíc slova jako tolerance, obdiv k úspěchu druhého, slušnost či plnění závazků vystřídalo pohrdání, závist, hrubost a vychytralost často hraničící s vyčuraností (typická vlastnost Čecháčků).
I jakákoli blbost individua, protože jednotlivec je v západní moderní společnosti pojímán téměř jako svátost, byla v posledních desetiletích povýšena nad zájem celku (nemyslím celek v levicovém zprofanovaném kolektivistickém pojetí).
Také porod Thomase Beatieho považuji za příklad nesmyslného vítězství jednotlivce. Ano, každý ať si dělá, co chce, pokud neomezuje práva a svobody ostatních. A Beatie skutečně ostatní ničím neomezil. Jen přispěl k dalšímu poboření už tak vratkých základů, na nichž euroatlantická civilizace stojí.
Jsem proto zvědavý na dobu, kdy se začne projevovat chování a vliv dětí zplozených "matkootci" a "otcomatkami". Mám obavu, že po stávající honbě za tím, že vše je dovoleno (zcela nesprávné pojímání svobody) a všechny názory mohou být správné, už nikomu nebude záležet na ničem – jen na sobě.
To je ta nová doba? Doba, kdy už i muži rodí? A kdy se z mnoha žen postupně stávají i myšlením chlapi? Pokud to tak chceme, tak O. K. Já to však považuji za hloupost tisíciletí.
