Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muž, který vydržel víc než ostatní. Emil Zátopek

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Nebýt jistého vychovatele na internátu Baťovy průmyslovky, možná by nám chyběla sportovní legenda. "Poběžíš," řekl tehdy ten dobrý chlápek. A mladičký Emil Zátopek disciplinovaně kývl.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Emil Zátopek | foto: Profimedia.cz

Později vzpomínal, že vydat se na trať Jarního běhu Zlínem vůbec neměl chuť, dokonce se vymlouval na bolavé koleno. Ale když už na startu stál, rozhořela se v něm bojovnost. Do cíle dorazil jako druhý, o rok později už zvítězil.

Tak začala sportovní kariéra čtyřnásobného olympijského vítěze. Dnešním uším to bude znít neuvěřitelně, ale v roce, kdy Zlínem běžel poprvé, mu bylo už devatenáct.

Správná rozhodnutí slavných Čechů

Emil Zátopek se narodil 19. září 1922, zemřel 21. listopadu 2000. Životní partnerkou mu byla jeho žena Dana, která se narodila ve stejný rok, měsíc i den jako on. Emil Zátopek získal čtyři zlaté olympijské medaile, jednu v roce 1948 a tři v roce 1952.

Ne snad že by byl domácí pecka, ale táta komunista oceňoval jediný pohyb, a to v sále dělnické tělovýchovné jednoty. Lítání po mezích považoval za mrhání časem. Po příchodu do Zlína Zátopek, kamarády řečený Ťopka, dokonce sport zabalil úplně a až úspěch v běhu městem ho v roce 1941 vyprovokoval, aby se vrátil.

Lamač rekordů Pak to šlo rychle. V roce 1948 přivezl z londýnské olympiády první zlato, o rok později jako první atlet zaběhl 10 000 metrů pod třicet minut. V roce 1952 na olympiádě v Helsinkách stál na stupních vítězů třikrát, konkurentům utekl nejen na pěti a deseti tisících metrech, ale i v maratonu.

A to ho předtím nikdy neběžel. Až v Helsinkách. A nejenže vyhrál, on dokonce o šest minut překonal světový rekord. Vypráví se, že na 25. kilometru zvolnil, počkal na favorita Angličana Petersona a podráždil ho slovy: "Já sice tohle nikdy neběžel, ale nemyslíš, že bychom měli přidat?"

S Helsinkami je spojena ještě jedna historka: Zátopek tehdy odmítl na olympiádu jet, protože do týmu nebyl z politických důvodů zařazen nadějný běžec Stanislav Jungwirth. "Když ne on, já taky ne," prohlásil. Dva dny nato se letenka pro Jungwirtha našla.

Pánbůh mu nadělil talent, a taky buldočí vůli. Vytvořil si svůj vlastní tréninkový režim naplněný dřinou, běhal na hřišti, na lesních cestách, jako zátěž si na záda brával manželku Danu a na nohy těžké kanady. Nad jeho stylem odborníci kroutili hlavou, start považovali za nemožný a běh za upracovaný. Pro tvář zkřivenou námahou se mu ve světě říkalo Česká lokomotiva. Sám nad fotografiemi ze závodů připouštěl: „Měl jsem štěstí, že se v atletice boduje výkon, a ne krása provedení.“ Ale bylo to účinné.

Naposledy vyhrál v roce 1958 ve španělském San Sebastianu, pak se závoděním skončil a pracoval na ministerstvu obrany. Trenérem se nestal, tvrdilo se, že jeho metody by nikdo nevydržel. Ale zůstal oblíbeným parťákem hýřícím moravským humorem. Podle jeho manželky Dany Zátopkové ho to zřejmě zachránilo před úmysly StB přimět ho ke spolupráci. "Nemohli chtít, aby donášel. Všechno totiž vykecal," říkala.

Po listopadu 1989 Zátopek skutečně čelil obviněním, že si s komunisty příliš zadal. Připojil se k rezoluci žádající potrestání Milady Horákové, podepsal Antichartu... Jeho zastánci to vysvětlovali naivitou, paní Dana měla jiný argument: její muž vyrůstal v chudé rodině, otec byl předválečný komunista, a to si Emil v sobě nesl.

Jenže Zátopek podepsal v roce 1968 i výzvu Dva tisíce slov. Rok nato ho vyhodili z práce i z KSČ. Pracoval pak jako pomocný dělník, plné rehabilitace se dočkal až v roce 1990.

Zemřel v listopadu roku 2000. Ale zůstala po něm pověst člověka s mimořádnou vůlí. A ještě něco: "běžet jako Zátopek" se stalo synonymem pro opravdu urputné pelášení.



Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.