Předčasné volby se uskutečnily kvůli sporům mezi parlamentem a vládou, která před dvěma měsíci podala demisi.
Ve volbách o padesát míst v parlamentu usilovalo 210 kandidátů včetně šestnácti žen. Rozhodovalo o nich téměř 350 tisíc registrovaných voličů, z toho více než polovina žen. Volební účast ale byla nízká a odrazilo se v ní přesvědčení voličů, že volby změní jen málo ve snaze ukončit politickou krizi.
Předpokládali to také analytici, kteří předvídali, že islamisté sice ztratí trochu na síle díky liberalizaci společnosti, ale výraznou změnu to nepřinese. "Mohou ztratit některá křesla, ale nebude to stačit k celkové změně atmosféry v parlamentu," uvedl politolog Šafír al-Ghabra.
V Kuvajtu, který patří k hlavním světovým vývozcům ropy, nejsou žádné politické strany. Parlamentu dominují konzervativní islamisté, kteří jsou opozicí vládě ohledně ekonomických reforem a tlačí kabinet k odpovědnosti.
Kuvajťanky dostaly poprvé právo volit a kandidovat v roce 2005, ale ve volbách v letech 2006 ani 2008 se jim nepodařilo získat žádný poslanecký mandát. V konzervativní muslimské zemi považují lidé politiku stále za mužskou doménu.
Nové shromáždění zákonodárců bude mít za úkol hlasovat o stimulačním balíku v hodnotě pěti miliard dolarů, který politici považují za klíčovou pomoc finančnímu sektoru během současné globální krizi.
Ačkoliv se politický systém Kuvajtu podobá západním demokraciím mnohem více, než je tomu u ostatních zemí Arabského poloostrova, země zaostává za svými sousedy, kteří se postupně mění v komerční a turistická centra úspěšně lákající zahraniční investory.
