Odhady číselDříve zakázané Muslimské bratrstvo by v Lidovém shromáždění mělo podle odhadu získat 232 křesel, tedy 46 procent z celkového počtu 498 zákonodárců. Druhá v tříetapových volbách, které začaly v listopadu, skončí pravděpodobně islamistická strana Núr (Světlo). Ta by v dolní komoře mohla mít 113 zástupců, podle vlastního odhadu pak až 120. Zbylá křesla si rozdělí liberální strany, nezávislí kandidáti, politici z éry Mubaraka i některé další skupiny, včetně těch, které revoltu proti bývalému prezidentovi nastartovaly. |
Muslimské bratrstvo odhady zveřejnilo na facebookovém profilu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), jež je politickým křídlem hnutí. Založeny jsou na výsledcích třetího kola hlasování, které se uskutečnilo začátkem ledna. Oficiální výsledky voleb úřady zatím nezveřejnily. Měly by tak učinit v nejbližší době.
V příštím týdnu se v některých volebních obvodech má hlasovat znovu, kvůli nesrovnalostem, které zde výběr zákonodárců doprovázely. Celkové výsledky by to ale příliš ovlivnit nemělo.
Vzdá se armáda moci?
Do jaké míry se Lidové shromáždění pod nadvládou náboženských stran skutečně bude podílet na řízení země, zatím však podle některých není zcela jasné. Egyptu od pádu Mubaraka vládne Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF), která má sice moc předat během léta, ale existují náznaky, že se jí nebude chtít vzdát zcela.
Potvrdil to i bývalý americký prezident James Carter, který po schůzce s egyptským armádním velením prohlásil, že se zdá, že si generálové budou chtít ponechat některá privilegia. Carter sice neupřesnil, o jaké oblasti by se mělo jednat, ale podle dřívějších zpráv chce mít vedení armády například kontrolu nad vojenským rozpočtem nebo imunitu před trestním stíháním.
Sedmaosmdesátiletý americký exprezident, který do Egypta přicestoval se
zástupci své organizace na ochranu lidských práv, také podle agentury DPA vyjádřil nespokojenost s politickou rolí, jaká v arabské zemi po změně režimu připadla ženám. Těch podle něj v novém parlamentu zasedne jen procento.
