Zábrana před britskou ambasádou v Praze - Před britskou ambasádou v Praze jsou zábrany, které nepustí k budově auta s nezvanými hosty. | foto: Václav Pancer, MF DNES

Muslimové v Česku – máme se jich bát?

  • 746
Čeští muslimové žijí po evropsku a prý se jich většinová společnost nemusí bát. To si však Britové mysleli také – dokud před dvěma týdny neodpálili v Londýně bomby. Tajné služby z nich proto nyní nespustí oči.

Pár metrů od pražského Václavského náměstí v pasáži by asi islámskou modlitebnu člověk nehledal. Přesto se tam do patra chodí modlit čeští muslimové. Stačí se na prahu zout, jak velí pravidla islámu.

Ženy a muži se modlí odděleně v téměř nezařízené místnosti, jejíž podlahu pokrývají červené koberce. Vinformačním středisku vedle obdrží návštěvník materiály o islámu. Zdejší nenápadnost a vstřícnost hodně vypovídá i o životě českých muslimů.

Typický český muslim nosí před arabským jménem titul ing. Československo ho nechalo vystudovat v rámci pomoci "rozvojovým zemím".

Mluví dobře česky, i když s přízvukem, a chodí v evropském oděvu. Islám praktikuje, ale modlí se jednou denně, ne pětkrát, jak to víra správně předepisuje. Do mešity zajde jen občas a zdůrazňuje svůj smysl pro toleranci.

Taková charakteristika se hodí i na Palestince Mohameda Al Nabulsiho, mluvčího Česko–arabské společnosti. "Už když jsme s rodiči žili v Nábulusu, měli jsme sousedy křesťany a navštěvovali je, když slavili svátek," vzpomíná Al Nabulsi.

Při posledním sčítání lidu se hlásilo k islámu pouhých 3699 lidí. Nejspíš jich tu bude žít více, protože 900 tisíc lidí nechalo při sčítání kolonku "vyznání" nevyplněnou. "Muslimů bude v Česku přibývat," odhaduje Josef Škrabal z Českého statistického úřadu. Ale kolik přesně se jich přistěhuje, si nikdo netroufá odhadovat. Záležet bude třeba i na tom, zda Turecko vstoupí do Evropské unie.

I když zdejší muslimové ukazují svoji klidnou tvář, tajné služby by z nich podle bývalého zpravodajce Andora Šándora stejně neměly spustit oči.

"I britští atentátníci se dlouho projevovali jako normální občané, do kterých by to nikdo neřekl. Ale nechali se strhnout radikální ideologií," připomíná Šándor. Upozorňuje, že komunistické Československo cvičilo arabské bojovníky.

Čechům muslimové příliš nevadí – do doby, než si chtějí třeba postavit v některém městě mešitu. V Teplicích místní psali proti mešitě petici, odpůrce měla i v Orlové. V obou městech myšlenka postavit muslimský svatostánek nakonec zapadla.

"Lidé se rozdělili na dvě poloviny. Jedni se těšili na zajímavou architektonickou raritu, druzí se báli islámu. I já měl obavy, protože by existence mešity vyvolávala spory," ohlíží se za nenaplněným záměrem místostarosta Orlové Radislav Mojžíšek.

"Neházejte nás do jednoho pytle"

Teroristické útoky v Londýně Hasana Muníba v první chvíli šokovaly. Vzápětí však pocítil obavy z toho, co pro něj a jeho blízké budou znamenat.

Muníb žije už dvacet let v Brně a je předsedou tamní Islámské nadace. "Londýnské útoky pokládáme za zločiny, které se islámem v žádném případě nedají omluvit," vyjádřil názor muslimské komunity v Brně, která čítá více než pět set členů – převážně z Libye a Sýrie.

Přesto se on ani další brněnští muslimové nedokážou ubránit pocitu křivdy. "Je nefér házet všechny do jednoho pytle. Na světě žije více než jedna miliarda muslimů a teroristé tvoří jen těžko statisticky zachytitelnou část," vysvětluje.

Na otázku, zda by brněnská komunita dokázala odhalit ve svém středu někoho, kdo by se chystal podniknout teroristický útok, odpovídá: "Myslím si, že by se tím nechlubil, takže těžko. Ale pokud by někdo pojal podezření, rozhodně by se pokusil tomu zamezit – i kdyby šlo o jeho vlastního bratra. V islámu stojí blaho většiny nad zájmy jednotlivce."

Útoků na členy muslimské komunity se neobává – alespoň ne těch na ulici. "Myslím, že lidé už nejsou tak šokovaní tím, co se stalo, jako po 11. září. Už si nechtějí na někoho jen vylít zlost. Obávám se spíš, že vůči nám přitvrdí úřady," dohaduje se.

Dnes devětatřicetiletý Iráčan Hasan Muníb přijel do Brna před dvaceti lety, aby tam vystudoval techniku.

"Když jsem se měl vrátit, zrovna vrcholila první válka v Perském zálivu. Seděl jsem nad sbalenými kufry a čekal, až padne embargo," popisuje osudné okamžiky, které rozhodly o jeho novém domově.

Nakonec zůstal a podporoval své rodiče a deset sourozenců. "Hledat si zaměstnání bylo a je pro Araba těžké, takže jsem využil příhodné doby a začal podnikat," popsal svou životní cestu Muníb.

Česko: stopy Al-Kajdy i Čečenců

I do Česka přivedla několikrát agenty tajných služeb "horká stopa" při vyšetřování teroristických útoků. Například loni, když byla v Rusku zadržena po teroristickém útoku na školu v Beslanu Natalie Chalkajevová, která údajně verbovala čečenské teroristy.

Policie jí kromě trhaviny zabavila i satelitní telefon. Navíc "výpis hovorů" ukázal, že volala i do České republiky.

Zdejší policie Chalkajevovou podezřívala z vazeb na dagestánského podnikatele Artura Mugadova žijícího v Ostravě. Ten však podobná obvinění popřel. Česká policie požádala o pomoc ruské úřady. Zatím není jasné, jak vyšetřování tohoto případu dopadlo.

To však není poprvé, kdy se o Česko "otřeli" lidé podezřelí z terorismu. Zástupci palestinských militantních organizací či hnutí Taliban využívají Česko jako místo k rekreaci a nabírání nových sil.

Před dvěma lety vyšlo najevo, že v Praze operovala (a možná stále operuje) súdánská větev Al-Kajdy. Tato organizace se oficiálně jmenuje ThirdWorld Relief Agency (TWRA), což česky znamená něco jako Agentura na podporu třetího světa. V její pobočce ve Vídni policie na podnět CIA provedla razii. Agentura podle tajných služeb přijímala peníze od rodiny bin Ládinů a kupovala zbraně, hlavně bosenským Muslimům.

Dlouho se také spekulovalo o pražských návštěvách strůjce atentátů z 11. září Muhammada Atty. Loni však americká vyšetřovací komise vydala verdikt, že neexistují důkazy o tom, že by se Atta v Praze setkal s iráckými agenty, kteří by mu pomáhali.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video