Na úvod bych se zeptal prostě, jak se vám bojovalo?
Příjemně. Bylo dobré počasí, přijela spousta účastníků a návštěvníků, takže akce měla z tohoto hlediska úspěch.
Vy jste před bitvou sliboval, že diváci uvidí zoufalou porážku francouzských vojsk. Podařilo se vám podle vašeho mínění naplnit tento scénář?
To se právě přesně povedlo. Oni se na nás vrhli tak zhurta, Rusové a Rakušané, že v polovině bitvy jsme měli co dělat, aby opravdu trvala zhruba těch šedesát minut. Posledních dvacet minut jsme si museli vyvzdorovat skoro silou. Ale nevím o žádném zranění vojáka ani koně.
Byl jste spokojený s podmínkami bojiště?
Bylo výborné, ale nemůžu to úplně objektivně posoudit, protože jsem to bojiště vybíral i já. Na tom panovala všeobecně shoda mezi drtivou většinou účastníků, že právě tohle pole by to mělo být. Všem to vyhovovalo.
Pochvaloval jste si účast diváků. Stačil jste je vůbec během bitvy vnímat, jak akci prožívají?
Velmi okrajově. My se soustředíme vzájemně na sebe, abychom provedli scénář tak, jak jsme si ho vymysleli, a abychom si neublížili. Komentář absolutně nevnímáme a diváky vidíme jen periferně. Ale bylo vidět, že kapacita hlediště byla naplněna, možná až přeplněná. Díky skvělému počasí a mohutné propagaci přišly davy lidí. Možná někteří neviděli na pole úplně ideálně, ale to je na akcích tohoto typu přirozené, že kdo dřív přijde, má lepší místo.
Byla tato bitva pro vás něčím výjimečná, nebo šlo o jen o další z řady rekonstrukcí bojů, kterých jste účastnil?
Výjimečná byla v tom, že po dvoustém výročí bitvy Slavkova a dvoustém výročí bitvy u Znojma šlo o třetí dvousté výročí na našem území, na které jsme se všichni těšili a dlouho se na něj připravovali. A ta dvě předchozí výročí byla úspěšná, takže jsme rádi, že se povedlo i tohle, čímž se ten triptych hezky uzavřel
