MF DNES získala znalecké posudky týraných chlapců z kuřimské kauzy. S láskou vzpomínají na „božskou“ Aničku.

MF DNES získala znalecké posudky týraných chlapců z kuřimské kauzy. S láskou vzpomínají na „božskou“ Aničku.

Musel jsem se řezat nožem, vypověděl týraný Ondřej

  • 143
Utrpení sedmiletého Ondřeje a desetiletého Jakuba z Kuřimi trvalo téměř rok. Věznili je, řezali žiletkou, bili a ponižovali. Proč pět lidí z okruhu podivné sekty mučilo dva malé kluky? Nejspíš z nich chtěli vychovat bezcitné roboty bez vlastní vůle.

Vyplývá to z psychologických posudků a výpovědí obou bratrů, které MF DNES získala.

"Týrání pravděpodobně směřovalo k vytvoření necitlivosti k bolesti a násilí a k neschopnosti vytvořit si běžné citové vazby. Míra pokoření byla taková, že nezletilý by byl jako člověk poddajný a poslušný vybrané autoritě. Podřídil by se jakýmkoliv příkazům autority, ať by se jednalo o násilí z jeho strany nebo snášení násilí jiných," píše se v posudku chlapců.

V komoře, odkud nahého a svázaného Ondřeje policisté v květnu vysvobodili, chlapec mnoho měsíců žil. A nejen, že jej mučili jiní, musel si ubližovat sám.

"V komoře se mi nelíbilo, bolelo mě to tam. Máma mi přinesla nůž a poručila, abych si řezal ruku. To jsem musel udělat sám," vylíčil pak Ondřej psychologům a ukázal jim čtyři jizvy na předloktí.

Bít své syny a zavírat je do komory nebo do skříně začala Klára Mauerová podle výpovědí obou chlapců už v brněnském bytě, než se přestěhovali do Kuřimi.

"Náhlé týrání neodpovídalo osobnosti matky. V její výchově se do léta 2006 s největší pravděpodobností neobjevily tendence k týrání dětí. Nástup týrání silné intenzity ukazuje spíše na promyšlený a plánovaný postup," píší psychologové ve svých závěrech.

Cílem bylo podle nich přetrhat chlapcům vztahy ke členům rodiny a citově je vykořenit. A téměř rok trápení na to stačil.

Když dostal Ondřej od psychologů při výslechu úkol namalovat svou rodinu, nakreslil PET lahev: "Uvedl, že je to matka. Později řekl, že je to lahev od Pepsi Coly, že už ji pil. Nakonec namaloval strašáka do zelí."

Jediný láskyplný vztah mají oba bratři podle znalců k Aničce alias dvaatřicetileté Barboře Škrlové. Ta jim hrála třináctiletou sestru.

"Tato jediná důvěra a vazba mohla být podněcována až do závislosti," píší znalci. Oba kluci totiž Aničku považovali za Bohem vyvolenou, Jakub měl tendence ji chránit.

"Nesmím o tom mluvit," uvedl při výslechu Jakub. Tuto formulku říkal znalcům často. "Poukazoval na zákaz mluvit a na složenou přísahu mlčenlivosti, kterou dal rodině a Aničce," píší psychologové.

Časem však touha svěřit se byla silnější – co dříve popisoval jako kousance od sršňů v tříslech, se nakonec ukázaly být popáleniny od cigarety či doutníku. Přišel k nim, stejně jako mnoha dalším jizvám, na prázdninovém pobytu.

"Ta chata byla nejhorší ze všeho, to moc bolelo," shodli se oba chlapci. Na chatu poblíž Brna je loni o prázdninách s Aničkou zavezla matka a teta Kateřina.

"Byli jsme celou dobu v klecích. Anička byla také v kleci a mamka říkala, že je to kvůli nám," vzpomíná Jakub na kotce pro psy, do nichž je matka a teta strčily.

"Bila mne mamka i teta. Někdy jsem měl zavázané oči, někdy ne," popsal Ondra. A oba chlapci říkají, že jim ubližoval i nějaký muž.

"Ten mužský hlas jsem slyšel při bití nebo řezání. Měl jsem na hlavě pytel, končil pod krkem, kde jsem měl kolem krku omotaný provaz," uvedl Ondřej.

Policie z brutálního týrání obvinila Jana Škrlu a Jana Turka, oba z blízkosti hlavního sektáře Josefa Škrly. Chlapci popisují i to, jak jim maminka polévala břicha horkou vodou.

"Dřív byla maminka hodná," řekli oba znalcům. A vzpomínali i na výlety s babičkou a dědečkem. Své prarodiče kluci poslední rok neviděli.

"Musel jsem uklízet kakance a čurance"
Co se stalo v létě 2006, že vlastní matka začala trápit a nechala mučit své syny, není zatím vyšetřeno. Jakuba dokonce několik měsíců po prázdninách ani neviděla.

"Z chaty jsem jel hned do Paprsku. Tam mě zavírala a bila Nenci (vychovatelka Hana Bašová – pozn. red), lískala mě do obličeje, lepila mi ruku ke stolu," popisuje Jakub.

Zavřený v místnosti v domě dětí, kterému šéfovala jeho teta Kateřina, byl měsíce. Směl jít do školy, pak jej Nenci nebo teta Kateřina zase zamkly. Na podlaze v Paprsku spával zamčený i jeho bratr Ondřej, když zrovna nebyl v komoře v Kuřimi.

"V komoře se mi nelíbilo. Mamka mi tam nosila jídlo, někdy ho hodila vedle toho počuraného. Kakance a čurance jsem musel sám uklízet," říká Ondra.

Když jej však policisté z kuřimské komory v květnu vysvobodili, působil po měsících týrání vyrovnaně.

"Na zemi ve zvratcích a moči ležel nahý chlapec, svázaný do kozelce. Když ho lékařka uklidňovala, že ho budou fotit, začal se otáčet k fotoaparátu a usmívat se. Působilo to, jak by byl na focení zvyklý. Svou situaci bral jako normální záležitost," píše se ve spise.

Co řekli chlapci

Ondřej:

„Když ještě nebyla komora, jeli jsme i na výlet s babičkou a dědečkem, to bylo hezké. Dřív to bylo doma pěkné. Kdyby přišel do Kuřimi kouzelník, chtěl bych, aby zhodnil mamku.“
„Tu jizvu mám od pálení, nevím, co to bylo, něco velkého. Měl jsem na hlavě pytel. Domů se vrátit nechci, chci zůstat v Klokánku.“

Jakub:

„Vím, že jsou lidé vybraní Bohem. To byla Anička. Když jsem byl zavřený v Paprsku, z prstů jsem si udělal obličej člověka a s tím jsem si povídal, abych nebyl tak sám.“
„Ondra musel bít Aničku i mne řemenem, mamka to přikázala.“


Video