Vzpomínky pákistánského vojáka nazvané příznačně V palebné linii, které už před vydáním knihy vycházely v deníku The Times, nadzvedly ze židle nejednoho politika.
CIA: o čem se nemluví
Důvod? Stačí shrnout, co Mušaraf napsal. USA prý ústy tehdejšího náměstka ministra zahraničí Richarda Armitagea vyhrožovaly nedlouho po září 2001 Pákistánu bombardováním, které ho uvrhne zpět do "doby kamenné". Chtěly si tak prý na Islámábádu vynutit spolupráci v boji s teroristy.
Armitage nařčení odmítl s tím, že sice volil jasná slova, ale nikoli příkrá. Američtí zpravodajci museli čelit ještě další Mušarafově autobiografické poznámce: USA prý zaplatily pákistánské straně "miliony dolarů" za to, že jim předala 369 osob podezřelých ze spolupráce se sítí Al-Kajda.
I tentokrát Washington odmítl, že by peníze vyplácel pákistánské vládě: prý to podle amerických pravidel není možné. Zdroj ze zpravodajské služby CIA pak na dotazy novinářů popuzeně prohlásil, že "naše vztahy se zahraničními lídry nejsou tématem, o kterém jsme připraveni hovořit". A dodal, že jeho služba očekává totéž od cizích politiků.
Pákistánský předák přidělal vrásky na čele i britským a indickým lídrům. Londýn jistě nepotěšil veřejně projevenou rozmrzelostí nad tím, že britské tajné služby nedůvěřují pákistánským kolegům. Neinformovaly je totiž o tom, že dva z organizátorů loňských teroristických útoků v Londýně ilegálně vstoupili do Pákistánu.
Mušaraf také ve své knize nešetrně uvedl, že jeden z klíčových britských agentů v islamistických kruzích zřejmě pracoval pro obě strany. Indii, odjakživa nesmírně pyšnou na své vědce, pak nehorázně urazil domněnkou, podle které jí k jaderné bombě dopomohl zlopověstný pákistánský vědec Abdul Kadír Chán.
Proč taková upřímnost?
Není zvykem, že politik vydává paměti v době, kdy ještě úřaduje. Proč je tedy Mušaraf výjimkou? Může to být touha vysvětlit vlastní nelehkou situaci: Mušaraf v těchto memoárech domácím islamistům i Západu popisuje, jak a proč proplouvá mezi jejich protichůdnými stanovisky. Vše dělá pro vlast, bez ohledu na riziko.
V knize proto nechybí dramatická kapitola pojednávající o atentátech na jeho osobu. Proč teď? Asi za rok skončí Mušarafovi, který se k moci dostal pučem, prezidentský mandát. Pákistán by se tedy měl dozvědět, co pro něj jeho vůdce dělá.
