Mušaraf se vyhlásil prezidentem Pákistánu

Faktický vládce Pákistánu generálporučík Parvíz Mušaraf se stal oficiálně prezidentem. Dosavadní prezident Muhammad Rafík Tarar byl vojenskou vládou sesazen a parlament oficiálně rozpuštěn. Cílem tohoto kroku je podle BBC Mušarafova snaha posílit svoji pozici před návštěvou Indie. Ta proběhne 14. až 16. července a půjde o první jednání na nejvyšší úrovni mezi Indií a Pákistánem za poslední dva roky.

Mušaraf se ujal úřadu složením přísahy do rukou předsedy Nejvyššího soudu poté, co byl Tarar vojenskou vládou sesazen a parlament včetně čtyř regionálních shromáždění oficiálně rozpuštěn.

Mušaraf se chopil moci v Pákistánu vojenským pučem v roce 1999. Od té doby je předsedou Národní bezpečnostní rady, která zemi řídí. Prezidentskou přísahou si chce Mušaraf dodatečně zvýšit kredit před schůzkou s indickým premiérem Atalem Bihárím Vádžpéjím. Ten pozval minulý měsíc Mušarafa k jednání, které by mohlo být průlomem stagnujícího mírového procesu.

Boje o Kašmír
Oba státy spolu vedou letité spory o Kašmír, na který si oba činí nárok. Indie viní Pákistán, že poskytuje podporu kašmírským separatistům bojujícím proti vládě v Dillí, což Islámábád popírá. Napětí mezi Indií a Pákistánem navíc v roce 1998 zvýšily pokusné jaderné výbuchy obou zemí.

Kašmír chce získat Pákistán i Indie 

Od roku 1947, kdy Indie i Pákistán získaly nezávislost na Británii, je Kašmír rozdělen na dvě části. Dvě třetiny kontroluje hinduistická Indie a třetinu muslimský Pákistán. Oba státy si však kladou nároky na celé území. Na indické straně žijí převážně muslimové, kteří bojují o autonomii nebo připojení k Pákistánu. V minulosti vedly obě země o Kašmír dvě války. V bojích přišlo podle indické bezpečnosti od roku 1990 o život na 25 tisíc lidí.

Parlamentní volby v roce 2002
Mušaraf slíbil postupně obnovit demokracii v zemi. V říjnu příštího roku by se měly konat parlamentní volby. Podle analytiků by si chtěl Mušaraf ponechat prezidentskou funkci s velkými pravomocemi na dobu pěti let a jmenovat premiéry dle svého uvážení.

Opozice Mušarafův postup kritizuje
Benazir Bhutto, mluvčí opoziční Pákistánské lidové strany (PLS) řekl, že Mušarafův postup budou považovat za neústavní. PLS je strana sociálnědemokratického typu prosazující islámský socialismus, sekularismus, demokracii a nezávislou zahraniční politiku. Byla hlavní opoziční silou proti režimu Zijáula Haka, který se k moci dostal vojenským převratem v roce 1977 a zemi vedl až do rokku 1988.

Nejvyšší soud však dal Mušarafovi zelenou.

Demokracie je podmínkou zrušení sankcí
Zahraniční diplomaté zpravidla chválí snahu vojenského režimu ekonomicky stabilizovat zemi a netají se obavami, aby civilisté opět neuvrhli zemi do finančního chaosu. Po 18 letech se nynější vládě podařilo snížit deficit pod hranici šesti procent hrubého domácího produktu. Obnova demokracie je ale podmínkou Západu ke zrušení všech sankcí proti režimu, který je dle mínění zahraničních pozorovatelů vůči politické opozici relativně mírný.

Pákistánský vojenský vůdce Parvíz Mušaraf (vpravo) s bývalým prezidentem Muhammadem Rafíkem Tararem (vlevo) na archivním snímku ze 14. srpna 2000 u příležitosti oslav pákistánského Dne nezávislosti. Rafík byl sesazen a 20. června 2001 se ujal prezidentské funkce Mušaraf. (20. června 2001)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video