Putin se odděleně setkal s oběma státníky na okraj asijského bezpečnostního summitu.
"Prezident Putin mě pozval do Moskvy a řekl, že pozve také indického premiéra Atala Bihárího Vádžpéjího," sdělil Mušaraf po jednání s ruským prezidentem. Plánované schůzky se určitě zúčastní, až bude stanoveno její datum. "Nemohu však mluvit za premiéra Vádžpéjího."
Předseda indické vlády, který se sešel s Putinem krátce po jeho rozhovoru s Mušarafem, řekl, že je ochoten vést dialog s Pákistánem, pokud ten nejdříve zastaví teroristické činy prováděné muslimskými separatisty v Kašmíru.
"Pákistán nikdy nezačne válku, ale bude bránit svoji čest a důstojnost s plným nasazením," prohlásil Mušaraf. "Příčinou napětí mezi Indií a Pákistánem je to, že Indie neustále vyhrožuje Pákistánu útokem a také odmítá dialog," vysvětlil.
"Dali jsme najevo naše odhodlání k míru. Ať si Vádžpéjí domyslí následky," vyzval Mušaraf.
Přestože indický premiér a pákistánský prezident seděli během dvě a půl hodiny trvajícího jednání naproti sobě, nepromluvili spolu ani slovo.
"Ne, nepotřásli jsme si rukou," odpověděl Mušaraf na otázky novinářů. "Podal jsem mu ruku už jednou předtím a myslím, že by tu měla být jakási vzájemnost. Možná jsem čekal, že tentokrát podá ruku on mně," vysvětlil. Odmítl se přitom zřeknout případného použití jaderných zbraní. Prohlásil, že jejich vlastnictví v sobě zahrnuje i to, že budou za určitých okolností nasazeny.
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Indie: jsme ochotni jednat o Kašmíru
Zástupci Indie a Pákistánu zasedli ke společnému stolu. Indický premiér Atal Bihárí Vádžpéjí řekl, že jeho země je připravena s Pákistánem jednat o sporném Kašmíru. Vádžpejí seděl v kazašském Almaty s pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem za jedním stolem spolu s dalšími účastníky summitu o spolupráci asijských zemí. Indie a Pákistán neustále uklidňují, že válka mezi oběma jadernými mocnostmi kvůli Kašmíru nehrozí.
Mluvčí indického ministerstva zahraničí dodala, že Dillí ale musí napřed získat důkazy, že islámští ozbrojenci přestali překračovat společnou hranici v Kašmíru z jeho pákistánské části do indické.
"Vyjadřujeme připravenost jednat s Pákistánem i o otázce kašmírské oblasti, ale musíme také věnovat pozornost nutnosti zastavit terorismus," prohlásil Vádžpéjí.
Jednání ale nezačalo nijak nadějně - nejprve indický premiér obvinil pákistánského prezidenta, že za posledních šest měsíců nesplnil žádný ze svých slibů a nezastavil útoky teroristů v Kašmíru, kteří jsou podle jeho názoru podporováni pákistánskou vládou a mají výcvikové tábory na pákistánském území - což Islámábád popírá.
Vzápětí si vzal slovo Mušaraf a obvinil Indii, že kvůli jejímu odmítavému stanovisku vyřešit spornou otázku Kašmíru platí Jižní Asie už pět desetiletí těžkou daň.
Mušaraf a Vádžpejí se připojili k delegátům ostatních zemí, mezi nimiž nechybí ani Rusko či Čína, při summitu 16 států, který se konal v hlavním městě Kazachstánu Almaty.
Představitelé, kteří se sešli na mezinárodní konferenci o spolupráci asijských zemí, doufají, že by jejich summit mohl pomoci ukončit politiku obou představitelů ženoucí Indii a Pákistán na okraj nové války.
V dělostřeleckých soubojích zemřelo sedm lidí
V pákistánské části Kašmíru bylo v pondělí zabito sedm civilistů. Dalších 16 bylo zraněno, když jednotky Indie a Pákistánu obnovily po krátké noční přestávce dělostřelecké souboje podél společné hranice. Sdělil to mluvčí pákistánské armády Saulat Reza. Mezi zabitými civilisty jsou tři ženy, řekl mluvčí.
Indické ministerstvo obrany informovalo o prudkých přestřelkách ve třech oblastech Kašmíru: v Bataliku, Kargilu a v Drase. Indické jednotky v oblasti Drasu zhruba 150 kilometrů severně od Šrínagaru, letního správního střediska indického svazového státu Džammú a Kašmír, zasáhly a zničily 13 pákistánských bunkrů, uvedlo ministerstvo.
Podle indické armády bylo ostřelování odvetou za pákistánskou palbu na indické pozice na jiných místech.
|
České ministerstvo varuje |
|
Ministerstvo zahraničí českým turistům nedoporučuje, aby jezdili do Indie či Pákistánu. V regionu se nedaří zmírnit napětí mezi oběma jadernými mocnostmi. Na pákistánsko-indické hranici se střílí. |
Indie a Pákistán vydávají ujištění o využití jaderných zbraní. "Ani jedna strana není tak nezodpovědná, aby překročila hranice konvenční války," shodli se pákistánský prezident Mušaraf i indický ministr obrany George Fernandes.
Nebezpečí "vykolejení" z procesu uklidňování napětí je stále velké. Indie se obává, že se v pákistánské části Kašmíru srotí bojovníci Al-Kajdy a afghánského Talibanu, kterým se mohou dostat do rukou jaderné zbraně.
Blokuje Pákistán radikály?
Pákistán se zřejmě pustil do plnění závazků daných USA, že zastaví pronikání radikálů do indické části rozděleného Kašmíru. "V ověřování tohoto slibu na místě spočívá klíč k řešení," soudí západní diplomatické zdroje v Dillí.
|
SPOR O KAŠMÍR |
Indie zaznamenala rozhovory kašmírských povstalců přes vysílačky, kteří se zmiňovali o pákistánském zákazu překračovat hranice. "Budeme vážně zkoumat jakékoli náznaky, že se nejnovější Mušarafův slib plní," řekl indický premiér Vádžpejí.
Pákistán tvrdí, že podnikl rázná opatření a odporuje obviněním Indie, že aktivně pomáhá radikálům. "Obyvatelům Kašmíru, z nichž většina jsou muslimové, poskytujeme jen morální a diplomatickou podporu v jejich touze po nezávislosti nebo připojení k muslimskému Pákistánu," podotkl Mušaraf.
|
KONTROLA V KAŠMÍRU |
| * Pákistán požaduje od začátku sporu s Indií rozmístění mezinárodních pozorovatelů podél linie kontroly, která dělí obě části Kašmíru. * Indie to odmítá s tím, že na základě dohody ze Simly z roku 1972 se mají všechny vzájemné spory řešit bilaterálně. * Řešení mohou skýtat smíšené indicko-pákistánské hlídky. * Některé západní vlády by podle diplomatů mohly poskytnout vrtulníky k zajištění lepší kontroly hranice. |
 Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev (uprostřed) vítá indického premiéra Atala Bihárího Vádžpéjího na mezinárodní konferenci o spolupráci asijských zemí. Cílem účastníků schůzky v kazašském Almaty je přesvědčit Indii k jednání s Pákistánem. (3. června 2002) |
