"Nejčastěji musíme likvidovat ruční granáty a náboje. Objev pancéřovky byl opravdu výjimečný," komentoval nález policejní pyrotechnik Karel Čadil. Výbušninu, která by při explozi zabila vše živé v okolí pěti metrů, policisté přivezli k řízenému odstřelu do radotínského lomu. O nebezpečí svědčilo to, že nalezená munice byla převážena za speciálního doprovodu ve velké koloně aut.
"Pojistné segmenty, které tato zbraň má, se prakticky za uplynulých padesát let ve vodě rozpadly. Při neodborné manipulaci mohla pancéřová pěst vybuchnout," dodala Iva Knolová z pražské policie. Lidé volají pražské pyrotechniky k nalezeným podezřelým kovovým předmětům každý měsíc.
"V průměru musíme ročně zneškodnit šedesát kusů staré munice. Z devadesáti devíti procent pochází z druhé světové války," uvedl pyrotechnik Čadil. "V porovnání s Moravou to ale není mnoho. Tam vyjíždějí za výbušninami někdy i čtyřikrát za den. Bojovalo se tam totiž mnohem více než v Praze," doda l. Nejvíce granátů či nábojů z druhé světové války leží v prvním, pátém a šestém obvodě. "Odehrávaly se tam nejtvrdší a nejdelší boje," upozorňuje Václav Ledvinka, archivář hlavního města.
"Na smíchovském břehu bylo několik střetů, v právnické fakultě sídlil totiž štáb SS pro celé Čechy. Na šestce poslední zbytky odporu Němců likvidovali Rusové ještě devátého května dopoledne. Nacisti, kteří prchali k Američanům, odhazovali vše, co měli," podotýká historik. Ne všechna válečná munice však patřila německým vojákům. "Polovina nálezů se najde třeba na půdách. Lidé si na nich zbraně schovávali," uvedl pyrotechnik Čadil.
Zatímco v západních zemích pracují speciální pyrotechnické týmy, které nevybuchlou válečnou munici vyhledávají, v Česku se policisté o nevybuchlých trhavinách dozvídají v podstatě pouze od náhodných nálezců. Žádné systematické prohledávání neexistuje. "Vždy prozkoumáme jen nejbližší okolí nálezu. V současnosti tedy ve spolupráci s říčním oddílem kontrolujeme Střelecký ostrov," přiznal Čadil.
Že při objevu zkorodovaných či poškozených střel lidé často hazardují se svými životy, potvrdil i nález pancéřové pěsti, kterou někdo vytáhl ze dna řeky. Podle zkušeností pyrotechniků se nezřídka stává, že nález lidé osobně přinesou na policejní služebnu a položí jej na stůl před policistu.
"V případě nálezu dělostřeleckých nábojů a jiné munice je třeba vždy bezodkladně přivolat policii a pokud možno se nezdržovat v bezprostřední blízkosti nálezu. Zejména stará munice z válečných dob, ležící desítky let v zemi, může být citlivá i na pouhé otřesy půdy a v případě výbuchu může ohrozit životy lidí i na větší vzdálenosti," varoval policejní mluvčí Jan Holub. Za posledních pět let si válečné náboje v hlavním městě sice nevyžádaly žádné zranění, v září však nalezený dělostřelecký granát zavinil velké neštěstí poblíž Brna - malému chlapci utrhl obě ruce.
Poslední nálezy
* 16. června - V hromadě písku na dvoře domu v Pražské ulici v Hostivaři lidé objevili asi půlmetrový dělostřelecký granát pocházející z 1. světové války.
* 5. července - Čtyřicetiletý muž přinesl zrezivělý ruční granát anglické válečné výroby, který ležel vedle železničních kolejí v tunelu u Stromovky, na služebnu policie.
* 11. října - Technici při opravách Národní knihovny na Mariánském náměstí našli pod podlahou ukryté dvě pistole a náboje zabalené do novin z prosince 1948.
* 9. listopadu - Pyrotechnici likvidovali dva granáty ráže 120 milimetrů z první světové války, které se objevily na chodníku v Dělostřelecké ulici v luxusní pražské čtvrti Ořechovka.
 Pyrotechnik oblečen ve speciálním obleku přenesl zbraň starou asi 55 let, kterou potápěči vylovili ze dna Vltavy u Střeleckého ostrova, do přívěsného vozíku za auto. (23. listopadu 2000) |
