který je v otázkách týkajících se rozšíření EMU tradičně opatrný.
Robert Muldell označil vznik eura za historický moment, který svým významem zastínil i rozpad Bretton-Woodského systému na počátku 70. let, neboť se změnilo mocenské rozložení v mezinárodním měnovém systému. Profesor Mundell předpovídá, že euro má obrovský potenciál pro expanzi. Za deset let budou pravděpodobně centrální banky držet ve svých rezervách stejný objem eur jako dolarů. To by znamenalo roční růst poptávky po eurech v hodnotě přibližně 100 miliard dolarů.
Dále pak profesor Mundell nastínil některé výhody zavedení eura. Všichni členové monetární unie budou mít lepší monetární politiku než dříve. To je zřejmé v případě zemí, které tradičně trpěly vysokou inflací a nestabilitou veřejných financí. Platí to ale i pro Německo, protože marka měla dříve tendenci k nadměrnému zhodnocování. Státy EMU navíc již nestojí před dilematem jak nastavit fiskálně-monetární mix, což vedlo v historii k mnoha chybným rozhodnutím. Země EMU budou mít užitek z širšího kapitálového trhu a nižších úrokových měr. Zvýší se transparentost a klesnou riziková prémia. Fiskální konsolidace spolu s nižšími úrokovými měrami povedou ke zlepšení stavu státních financí. Ztráta možnosti devalvovat národní měny by měla přivést k disciplíně odbory, aby si nekladly přemrštěné mzdové požadavky. Robert Mundell dále zdůraznil, že nevidí prakticky žádné ekonomické nevýhody zavedení eura.
Podle profesora Mundela potřebuje globální ekonomika globání měnu, a proto by měla hlavní ekonomická centra – USA, Evropa a Japonsko – založit měnovou unii, která by podstatně přispěla k rozšíření měnové stability a ekonomickému růstu. Zafixování měnových kursů mezi dolarem, eurem a jenem je podle Mundela jednodušší než se obecně předpokládá.
Je paradoxní, že čeští kritici vstupu do EMU využívají jako hlavní argument teorii optimálních měnových oblastí, jejímž autorem je právě Robert Mundell.
- čtvrtek 15. listopadu 2001
