Je to jakási antipolitická metapolitika: házet klacky psům, nafukovat krokodýla, vyznávat se pokud možno v televizi ze svých orgasmů, stěžovat si na popularitu (sic!).
Lidé od státníků čekají návrhy na řešení toho, co je trápí. Čekají na postoje vůdců. Co zhanobené náhrobky? Co agrese vůči bezbranným? Co neofašismus? Co s bídou, která ve všech podobách dere se na povrch? Co s mezilidskými vztahy?
Dovolal by se vůbec v případě potřeby vrchní velitel do letadla, kdyby ho chtěl obrátit? A k čemu je českému rolníkovi Evropská unie a její byrokracie? Co vidíte, politici, za horizontem, za který my zdola třeba ani nedohlédneme?
Ani slovo o tom, k jakému kdo musíte chodit krejčímu! Ani slovo o tom, jakou kdo máte milenku! Ani slovo o vašich menstruacích, kolikách a migrénách!
Jen a jen práci od vás očekáváme, tak jako ji mají miliony českých občanů, kteří se neproducírují v televizi, dávají půlku platu za 2+1 v paneláku a stále věří v demokracii, osobní zodpovědnost a svobodu a chtějí mít představitele, na které mohou být hrdi." Shledávám, že i dnes je to můj předvolební názor.
