Člověk by měl o budoucím prezidentovi vážně uvažovat tehdy, bude-li to někdo, kdo bude ovlivňovat výši důchodů a trasy turistických toulek.
Kdo by to tak mohl být? Vyšla mi divná rovnice: důchodová politika je běh na dlouhou trať, takže ten, kdo rozhoduje o výši důchodů v budoucnosti, je právě tato vláda, a tedy i její premiér.
A vydám-li se pěšmo krajem, nikdo nemá na trasu mých toulek větší vliv než já sám.
Málem bych myslel, že rozluštění hádanky je nabíledni, ale není. Pan premiér těmi politiky, kteří se ucházejí o funkce, pohrdá.
Dosud nic nenasvědčovalo tomu, že by pohrdal sám sebou. Zdálo by se, že rozhovor s ním není předvolebně důležitý.
Budoucnost ČSSD její bývalý předseda zajistil tím, že "předal štafetový kolík" svému nástupci a sám se už o volební kampaň nestará.
Poučení z toho však přece jenom je. Zaměřit se na ty, kdo ten kolík právě svírají.
