Bouřlivé nepokoje proti autoritářské vládě dvaaosmdesátiletého Husního Mubaraka, který se u moci držel třicet let, trvaly osmnáct dnů. Podle reportéra Roberta Fiskeho z listu The Independent však mohly být o mnoho dnů kratší a dopadnout úplně jinak.
Mubarak prý večer 30. ledna nařídil armádě, aby proti tisícům demonstrantů na centrálním káhirském náměstí Tahrír zasáhla silou. Tankisté Třetí armády měli ve svých strojích "rozdrtit demonstranty v hlavním dějišti protestů poté, co by nízko nad hlavami protestujících přeletěly stíhačky F-16".
Dav Egypťanů sexuálně napadl novinářkuEgypťané při demonstraci napadli americkou novinářku |
Armáda však odmítla splnit rozkaz, napsal Brit, který začal pracovat jako zpravodaj pro Blízký východ ve stejném roce, kdy se Mubarak chopil vlády v Egyptě.
"Bylo možné spatřit velitele tankistů, kteří odhazovali své vysílačky, z nichž zazněl osudný příkaz, a místo toho volali z mobilních telefonů. Řada z nich podle Fiskeho kontaktovala své rodiny a příbuzné a prosila o radu.
"Otcové, kteří strávili většinu života ve službách egyptské armády, řekli svým synům, aby rozkaz neuposlechli, že nikdy nesmějí zabít vlastní lidi," popisoval Fiske napjatou atmosféru v Káhiře v jedné ze svých reportáží.
Hlavní události, které vedly k pádu MubarakaJak probíhaly protesty proti vládě dlouholetého vůdce? |
Dlouholetý hegemon nekonečný tlak nakonec nevydržel a minulý pátek rezignoval. Od té doby se údajně ukrývá v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch a je na tom zdravotně velmi špatně. Několikrát prý zkolaboval.
Egyptské nepokoje si přesto vyžádaly přes tři stovky obětí, i když armáda nezasáhla. Podle oficiálních údajů egyptského ministerstva zdravotnictví, které zveřejnila státní televize, zemřelo nejméně 365 lidí. To je o zhruba šedesát mrtvých více, než uvedla OSN.
