Mše začala v předvečer prvního výročí smrti posledního československého a prvního českého prezidenta.
"Zítra to bude rok, kdy sdělovací prostředky na celém světě oznamovaly, že zemřel Václav Havel, prezident země, která díky jeho neúnavnému odporu vůči komunistické diktatuře se mohla stát opět samostatným a suverénním státem," řekl v úvodu kázání Duka, který se za komunismu s Havlem sešel ve vězení.
Mše za Václava Havla
"Rozloučení s tebou v předvečer Vánoc bylo událostí, na kterou svět nezapomene," uvedl Duka na adresu svého zesnulého přítele.
Prvního českého prezidenta Duka označil za symbol pádu komunistického režimu, který se tolik let jevil nemyslitelný, a zavzpomínal na to, jak on sám na Štědrý den roku 1989 mohl o půlnoční poprvé po 15 letech vystoupit na kazatelnu dominikánského kostela sv. Jiljí v Praze.
Pražský arcibiskup však jen nevzpomínal; s ohledem na povolební situaci v některých krajích Česka zároveň varoval před návratem těch, "kteří chtějí znovu budovat železnou oponu. Jim a jim podobným svěřujeme v krajích školu a výchovu. Proč?" ptal se Duka. Také prosil za to, aby příští český prezident chápal hodnoty, pro které Havel žil, pracoval a trpěl, kterým zasvětil celý život.
Zemřel V. HavelPoslední chvíle: Zemřel ve spánku na Hrádečku Nekrolog: Disident, státník, divadelník Havlovy výroky: Pravda a láska. Blbá nálada Čeští politici: Navázal na Masaryka, přinesl změny Ze světa: Havel patřil k největším Evropanům Obrazem: Život Václava Havla ve fotografiích |
Na asi padesátiminutové mši, kterou spolu s Dukou sloužili Tomáš Halík a Václav Malý, se také vzpomenulo na oběti pátečního masakru v americkém Newtownu, kde dvacetiletý útočník ve škole postřílel 26 lidí, z toho 20 dětí.
Mše se zúčastnily desítky lidí včetně známých osobností. O obřad požádala kardinála Duku vdova Dagmar Havlová. V publiku bylo možné zahlédnout například dlouholetého Havlova přítele a jeho bývalého tiskového mluvčího Ladislava Špačka, bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába, herce Jiřího Lábuse nebo fyzioterapeuta Pavla Koláře.
První polistopadový prezident zemřel loni ve věku 75 let po dlouhodobějších zdravotních problémech. Úmrtí dramatika, disidenta a politika si Česko v tomto týdnu připomíná i řadou dalších akcí. Jednou z nich je i svérázný "den vyhrnutých nohavic", za nímž stojí iniciativa složená z Havlových fanoušků (více čtěte zde).
V Bruselu se rozzářilo srdce z neonu
Úterní výročí úmrtí bývalého českého prezidenta Václava Havla si připomíná i Brusel. Na místním sídle Evropského parlamentu se při této příležitosti rozzářilo Srdce Václava Havla, neonové dílo od Jiřího Davida. Kdysi viselo i na Pražském hradě. Exprezident byl známý tím, že symbol srdce připojoval ke svému podpisu.
"Uvažovalo se o třech místech v kontextu celého Evropského parlamentu. O tom na tom průčelí jsme se ani neodvážili uvažovat. Nakonec však zvítězila nejsmělejší úvaha a prosadila se," popsal cestu neonového srdce Jiří David.
Havlovo srdce v Bruselu
"Václav Havel je bezesporu velkou postavou našich moderních dějin, postavou a symbolem. Pro mě osobně byl Václav Havel velkým a statečným člověkem, který pochopil, že postavit se komunismu znamená postavit se zlu, a neváhal obětovat svou osobní svobodu v boji za svobodné Československo," podotkl místopředseda EP Oldřich Vlasák, který vystavení neonového srdce na budovu zákonodárců pomáhal zrealizovat.
"Svoboda, demokracie, lidská práva a osobní zodpovědnost jsou hodnoty, které stojí nad všemi každodenními spory a tvoří základní kameny projektu evropské spolupráce," řekl také Vlasák, poslanec za ODS, s jejímiž některými představiteli měl Havel za svého působení politické spory.
Zhruba 300 kilogramů vážící dílo, které bylo na budovu Evropského parlamentu namontováno již na konci minulého týdne a zůstane tam až do konce ledna příštího roku, se muselo kvůli instalaci upravit. Změnami prošla konstrukce i neonové trubice, které nahradily diody (více o srdci z neonu čtěte zde). Přepravu do Bruselu zajistilo město Praha, logistika stála asi 460 tisíc.
