„Důstojným způsobem naložení i s těmito lidskými pozůstatky v duchu zásad vyjádřených v novém občanském zákoníku by mělo být jejich pohřbení,“ píšou autoři lidovecké novely v důvodové zprávě. Nynější úprava v zákonech o pohřebnictví a o zdravotních službách pro ně podle nich neposkytuje prostor. „Podle ní mrtvě narozené děti nebo plody po potratu musí být likvidovány ve spalovnách, aniž vůbec mají pozůstalí právo zajistit jim důstojný pohřeb,“ zdůvodnila KDU-ČSL navrhovanou změnu.
Umírání v ČeskuSeriál iDNES.cz |
Předkladatelé chtějí, aby mrtvě narozené dítě a plod po potratu měl stejnou právní ochranu jako každý lidský pozůstatek. Navrhují, aby se s nimi po dobu sedmi dnů od oznámení úmrtí nesmělo nakládat jako s anatomicko-patologickým odpadem. V této lhůtě by zdravotnické zařízení muselo vydat mrtvě narozené dítě nebo plod po potratu rodičům k pohřbu.
Obdobné změny v této oblasti předpokládá předloha, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). „Po marném uplynutí této zákonné lhůty je minimální standard poskytovatelů zdravotních služeb společné zpopelnění plodů po potratu v krematoriu,“ uvádějí dále předkladatelé. Ministerská novela počítá podle dřívějšího vyjádření ministryně Karly Šlechtové (ANO) s lhůtou 48 hodin pro rozhodnutí rodičů o pohřbu mrtvě narozeného dítěte.
Asociace pohřebních služeb v otevřeném dopisu Šlechtové tvrdí, že nynější úprava pohřbívání mrtvě narozených dětí a plodů z potratů nezakazuje a taková pohřbení se uskutečňují, byť ne masově. Do novely by stačilo podle asociace vložit větu, podle níž by poskytovatelé zdravotních služeb nesměli takovému pohřbívání bránit.
Za změnou navrhovanou MMR vidí asociace lobbování. Varuje před přemlouváním matek po potratech k nucenému pohřbu mrtvého plodu a s tím spojeným inkasováním 5 000 korun pohřebného. Na možnost výplaty pohřebného na vypraveni pohřbu mrtvě narozenému dítěti poukazují v důvodové zprávě poslanci KDU-ČSL. „Pozůstalí rodiče tedy mají nárok na pohřebné něčeho, co nelze podle platného práva řádně pohřbít,“ tvrdí.