Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA prověřují smrt Američanky v Sýrii, o pomoc požádaly české diplomaty

  7:46aktualizováno  21:55
Spojené státy požádaly diplomaty České republiky v Sýrii, aby jim pomohli s prověřováním smrti americké občanky. Podle informací FBI žena bojovala na straně syrských rebelů. Spolu s ní byli zabiti další dva lidé ze západních zemí.

Zabitá Američanka údajně bojovala na straně syrských povstalců. | foto: Reuters

Washington hledá jako obvykle v podobných případech informace pomocí diplomatické mise ČR v Sýrii, kde USA nemají vlastní diplomaty. "Oceňujeme úsilí vynaložené českou misí jménem našich občanů," uvedl podle Reuters ve čtvrtek bez dalšího upřesnění americký představitel, který si přál zůstat v anonymitě.

České ministerstvo zahraničí sdělilo, že český zastupitelský úřad se nyní snaží získat k případu nezbytné podklady. Na základě jejich posouzení bude podnikat další kroky, uvedl mluvčí Karel Šrol. Podle Českého rozhlasu se velvyslanectví snaží zajistit vydání ostatků mrtvé ženy do USA.

Syrská státní televize ve čtvrtek podle CNN sdělila, že v provincii Idlib přišli o život tři občané západních zemí včetně jedné Američanky a jednoho Brita. Třetího zabitého neupřesnila. List Guardian s odvoláním na syrského důstojníka uvádí, že šlo zřejmě o Kanaďana, protože u něho byl nalezen mobilní telefon s mnoha odchozími hovory do Kanady. Našly se u nich zbraně, mapy vládních objektů a také vlajka fronty An-Nusra (napojené na al-Káidu), která bojuje na straně syrských povstalců. Syrská televize cizince označuje za možné špiony.

Na webu syrské televize Al-Chabár byly zveřejněny fotografie zabitých cizinců a jejich dokumentů.

Cizinci v Sýrii

Podle syrské opozice byli tři občané západních zemí zastřeleni v autě, když asi fotografovali pozice syrské armády na silnici mezi městy Haram a Irlib. Padli přitom podle Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) do léčky syrské armády.

Byla zfanatizovaná, říká babička o zabité Američance

FBI již podle Reuters informoval rodinu americké oběti. Třiatřicetiletá Nicole Mansfieldová pocházela z města Flint ve státě Michigan. Pochází z rodiny baptistů, chodila pravidelně do baptistického kostela, ale poté se provdala za Araba a před pěti lety konvertovala k islámu. V době, kdy byla zabita, měla na sobě černý hidžáb, šátek zakrývající vlasy. Babička řekla o vnučce, že byla snadno ovlivnitelná; byla prý zfanatizovaná islámskými kruhy.

Podle FBI prý bojovala v občanské válce na straně vzbouřenců. "Jsem z toho zdrcená," řekla novinářům teta Mansfieldové Monica Speelmanová. Mansfieldová byla podle ní svobodná matka a měla osmnáctiletou dceru. "Nemyslela jsem si, že by mohla tak klesnout a snažit se někomu ublížit," citoval Speelmanovou Reuters.

Totožnost zabitého Brita syrská státní média uvedla jako Ali Manasifi, narozený v roce 1990. Podle britských ochránců lidských práv muž měl u sebe pas, v němž měl uvedeno londýnské bydliště. Byl prý muslim a mohl spolupracovat se syrskými povstalci. Jeho tělo mají nyní syrské úřady. Británie jeho smrt potvrdila, ale identitu nezveřejnila.

USA svého velvyslance odvolaly z Damašku v roce 2011. Do roku 2012 využívaly pro své zastoupení velvyslanectví Polska, které ale loni svou ambasádu podobně jako mnoho dalších evropských států uzavřelo. Česká republika své zastupitelství v Damašku stále má.

Podle amerického ministerstva zahraničí na českém velvyslanectví funguje americká zájmová sekce, ale vyřizuje pouze velmi omezenou agendu. Nevydává například pasy ani víza. Mohou se na ni obracet Američané, kteří potřebují konzulární pomoc, a to jenom v pracovní době. Pro ostatní služby se musejí obracet na americká velvyslanectví v blízkých zemích - Jordánsku, Egyptě a Turecku.

Mír v Sýrii je daleko

Situace okolo syrského konfliktu v posledních dnech eskaluje. Poslední události spustilo úterní jednání členských zemí Evropské unie. Ty se po vyostřených rozhovorech rozhodly, že neprodlouží embargo na dodávky zbraní do Sýrie. Pro zrušení embarga byly zejména Velká Británie a Francie. Ostatní sankce proti režimu Bašára Asada zůstávají v platnosti (více o zrušení embarga na dodávky zbraní čtěte zde).

Fotogalerie

Ve čtvrtek pak syrská opozice v podstatě oznámila, že se nehodlá účastnit plánované mírové konference v Ženevě. "Nemá smysl pořádat mezinárodní konferenci o politickém řešení, jestliže v Sýrii pokračují masakry a jestliže na její půdě bojují členové Hizballáhu a také Íránci," prohlásil mluvčí opoziční koalice Chálid Sálih (více zde).

Více než dvouletý konflikt v Sýrii si podle nejnovější bilance Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) vyžádal nejméně 94 tisíc životů. Reálné číslo obětí na obou stranách se ale podle šéfa této opoziční exilové organizace Ramího Abdar Rahmána pohybuje kolem 120 tisíc.

Svou předchozí bilanci mrtvých OSDH navýšila poté, co získala informaci o počtu mrtvých z regionů Tartús a Latákíja u středomořského pobřeží. Ty jsou obývány převážně alávity, tedy příslušníky odnože šíitského islámu, k nimž patří i prezident Bašár Asad. Mezi potvrzenými 94 tisíci obětí občanské války v Sýrii je podle Rahmána 41 tisíc alávitů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.