"Mrazové kotliny jsou místa, kam z důvodů terénních nerovností, tedy toho, že se jedná o nějaký kotel, údolí nebo zploštělé údolí, stéká studený vzduch, který je těžší než teplý. Studený vzduch zalije údolí, a protože v zimě nemá slunce tak velkou sílu, nepromíchává se s teplejším vzduchem, který je výše," vysvětluje meteoroložka a redaktorka zpráv o počasí Alena Zárybnická.
"A je tu ještě jeden důvod: dno kotliny je chráněno před větrem, i proto tam studený vzduch zůstává téměř bez pohybu mnoho dní," dodala.
Mrazové kotliny se ale zdaleka neprojevují jen v zimě. Mrznout tu může i v červenci nebo v srpnu, zejména za jasných a klidných nocí.
"Na stanicích Jizerka nebo Jezerní slať byly v posledních pěti letech zaznamenány i v srpnu teploty pod -5 °C, přičemž šlo o teplotu ve výšce dva metry nad zemí, nikoli o pouhý přízemní mráz," uvedl meteorolog Pavel Jůza.
Právě Jizerka nebo Jezerní slať patří k mrazovým kotlinám, kde má Český hydrometeorologický ústav měřící stanice. Mezi další patří stanice Šindelová v Krušných horách nebo Rokytská slať a Horská Kvilda na Šumavě.
Meteorologové se shodují, že mrazových kotlin je v Česku celá řada. "Kdo se tam přestěhuje, pořídí si tam zahrádku nebo tam jenom na letním vandru přespí pod širákem, pozná, že ani možnost letních mrazů na našem území nelze úplně ignorovat," podotkl Jůza.
