Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mršiny jsme zakopali až na jaře, vzpomínají Mongolové na mrazivý dzud

  15:00
Jsou to už více než dva roky, co mongolskou step na dlouhé měsíce sevřel krutý dzud. Během extrémně chladné zimy uhynuly miliony kusů dobytka a mnoho pastevců přišlo o živobytí. Čeští odborníci nyní Mongoly učí hospodářská zvířata značkovat, což v budoucnu může následky podobné katastrofy značně zmírnit.

Mrazivá zima nebyla katastrofou jen pro pastevce, ale pro celou mongolskou ekonomiku. | foto: Profimedia.cz

"Když zvířata začala umírat, strašně nás to vyděsilo," vzpomíná na krutou zimu na přelomu let 2009 a 2010 sedmasedmdesátiletý Sukh. Jeho široká osmahlá tvář je knihou jeho života, vráskami jsou do ní zapsány roky těžkého života ve stepi. A vzpomínky na nelítostný dzud tvoří obzvlášť smutnou kapitolu.

"Bylo to to nejhorší, co jsem kdy zažil. Moje rodina měla 200 kusů dobytka, nyní máme jen 50 kusů," říká starý muž z Uvurchangajského kraje. "Uhynulá zvířata jsme snášeli na hromadu. Museli jsme počkat až do jara, kdy půda rozmrzla. Pak jsme vyhloubili obrovskou jámu a uhynulý dobytek zakopali," vzpomíná Sukh.

Podobný příběh by mohl vyprávět téměř každý mongolský pastevec. Dzud je extrémně dlouhá a tuhá zima, během které teploty klesají až k mínus 50 stupňům. Step zmizí pod závějemi sněhu nebo ledovým příkrovem a zvířata se nemohou dostat k trávě. Koně, krávy, jaci, ovce, kozy i huňatí velbloudi zmrznou nebo zemřou hladem.

Bída v hlavním městě

Přitom dobytek je alfou a omegou nomádského způsobu života ve stepi. Jídelníček pastevců se skládá především z vařeného skopového, sýra a sušeného tvarohu zvaného árul. Místo piva pijí zkvašené kobylí mléko ajrag a z kravského mléka si dělají mimořádně odpornou pálenku nermel. Ovce poskytují vlnu na jurtu i ošacení a koně představují ve stepi nejlepší dopravní prostředek.

Pastevci uhynulá zvířata mohli pohřít až na jaře, když půda rozmrzla,
Dobytek se během dzudu nemůže dostat přes sníh a led k trávě a umírá hlady nebo
Dobytek je ústředním bodem života mongolských pastevců. Když o něj přijdou,

Když před dvěma lety udeřil dzud, začaly se ve stepi hromadit zdechliny zvířat a na dveře jurt zaklepal hlad. Katastrofa byla o to horší, že mráz přišel po extrémně suchém létu, takže se pastevci nemohli na zimu zásobit senem. Podle odhadů OSN uhynulo více než osm milionů kusů dobytka, celkem 17 procent všech hospodářských zvířat v zemi.

Mnoho pastevců, kteří přišli o všechno, se vydalo za prací do Ulánbátaru. Většina z nich ale v hlavním městě lepší budoucnost nenašla. Zbídačené rodiny přežívají v jurtových slumech na předměstích bez přístupu k pitné vodě a elektřině. Muži, kteří s dobytkem přišli i o svoji hrdost, často hledají řešení v láhvi laciné vodky.

Počty stád se paradoxně i přes mrazivé genocidy stále rozrůstají. Logika pastevců je jednoduchá: až příště přijde dzud, polovina zvířat nám pochcípá, jen ať se krávy a ovce co nejvíc množí. Výsledkem je rozšiřování pouště a eroze stepi. Největší ekologickou hrozbou je vládou podporovaný chov kašmírských koz, které trávu spasou i s kořínky.

Češi pomáhají

"Dzudy čas od času přicházely vždy, ale se změnou klimatu jsou čím dál častější. Už se to dá předpovídat: když je horké a suché léto, následuje ostrý dzud. Ten v roce 2010 byl nejhorší," říká doktorka Daniela Lukešová, která v Mongolsku vede projekt označování hospodářských zvířat ušními známkami.

Espézetky pro dobytek

Českoslovenští veterináři vyjeli do Mongolska už v 60. letech, aby místním úřadům pomohli bojovat s epidemií slintavky a kulhavky. Tehdy se skot označoval křídou, proužky plátna nebo nastřiháváním uší. Od těch dob technika značně pokročila. Češi od roku 2007 v centrálním regionu Mongolska pastevcům rozdávali značkovací kleště a plastové ušní známky.

V současnosti pracují na zprovoznění  elektronického sběru dat ručními čtečkami čárových kódů z ušních známek. Česká rozvojová agentura při ministerstvu zahraničí na tento projekt věnovala více než 14 milionů korun.

Práce odborníků z České zemědělské univerzity v Praze by měla pomoci katastrofální následky opakujících se dzudů  zmírnit. Řada zvířat totiž nepodlehne přímo mrazu a vyhladovění, ale chorobám, kterým se jejich oslabený organismus nedokáže ubránit. Pokud budou mít veterináři přehled o počtech kusů dobytka, mohou zvířata očkovat.

"Viděla jsem tu choroby, které jsou u nás od 60. let vymýceny. Tuberkulóza, brucelóza, dýmějový mor, vozhřivka u koní - klinické případy těchto nemocí jsem viděla poprvé až v Mongolsku," říká Lukešová. Tyto choroby jsou přenosné i na člověka a ohrožují tak zdraví pastevců.

Superkráva na obzoru

"Zvířecí espézetky" mají i jiné výhody. "Když krávu označíte, tak můžete sledovat, jestli přirůstá, jak se zvyšuje její mléčná produkce, jestli má smysl držet ji v chovu," vysvětluje Lukešová další význam označování a sčítání hospodářských zvířat.

Registr dobytka chtějí využít i genetici. Z evidence vytvořené Čechy hodlají vybírat kusy s nejlepšími užitkovými parametry a zkřížit je s vybranými alpskými býky. Slibují si od toho, že vyšlechtí plemeno, které si zachová odolnost mongolských krav (české stračeny by umrzly i během "obyčejné" mongolské zimy) a zároveň bude dávat více mléka.

Nejdůležitější důvodem, proč si Mongolové české odborníky pozvali, je obchod. Hovězí a skopové z tamějších stepí se vyváží do Ruska a do Číny, které ho vyměňují za ropu nebo zeleninu. Díky označení úřady snáze zjistí, která zvířata jsou určena k prodeji, jaký mají původ a jestli jsou očkována.

Ulánbátar, Mongolsko

Ulánbátar, Mongolsko

Autoři:
Témata: katastrofy, Pivo, Ropa


Ford Mustang V6, GT,
Ford Mustang V6, GT,

r.v. 2012, naj. 1 000 km, benzín
1 068 000 Kč (s DPH)



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.