Naposledy se mraveniště na Jihlavsku inventarizovala v letech 1983 a 1984 v rámci celorepublikového ochranářského programu Formica. Nyní bude podobný výzkum zaměřen více i na základní výzkum mravenců. "V této formě se zde nic podobného ještě neuskutečnilo," řekla myrmekoložka Muzea Vysočiny v Jihlavě Klára Tichá, která výzkum s využitím dobrovolných externistů z řad ochránců přírody v následujících třech letech povede.
V úvodní fázi odborníci vytipují v okrese zkoumané lokality a prozkoumají druhové zastoupení mravenců. Později budou vytipované lokality rozděleny na čtverce, které budou podrobně zkoumány.
U všech skupin mravenců budeme zaznamenávat složení mravenčí fauny v rámci čtverců. Mraveniště velkých lesních mravenců, která jsou z ochranářského hlediska považována za nejdůležitější, se budou také navíc zvlášť evidovat: zaznamená se poloha mraveniště a jeho velikost, určí se druh mravenců, zapíšeme, jak je mraveniště zastíněné, či zda a jak je ohrožené," řekla Tichá.
Ačkoli je výzkum zpočátku plánován na tříleté období, bude možné v něm i poté stále pokračovat. "Bude záležet na tom, kolik bude na výzkum peněz, já sama se budu snažit na další výzkum shánět peníze i prostřednictvím grantů," řekla myrmekoložka.
Na přípravě základních podkladů pro výzkum - například evidenci mravenišť - se už nyní podílelo sdružení Jihlavští ochránci přírody. "Když můžeme přírodě pomoci, rádi to uděláme. Je to pro nás i přínosné v tom, že se vždycky něco nového dovídáme. Teď se budeme ještě učit jednotlivé druhy mravenců od sebe rozlišovat - to zatím moc dobře neumíme," řekl člen svazu ochránců přírody Daniel Stejskal.
Myrmekologie, věda o mravencích, totiž není v tuzemsku dosud příliš rozvinutým oborem, jako například zoologie, či entomologie. Mravenci jsou takzvaný sociální, neboli společenský hmyz, a proto jsou celosvětově ve středu výzkumů, které provádí evoluční biologové a etologové na špičkových pracovištích. "Díky socialitě se u mravenců vyskytuje celá řada velmi zajímavých jevů," upozornila myrmekoložka.
Například lesní mravenci, kteří budou zabírat podstatnou část výzkumu, jsou důležitým bioregulátorem lesních škůdců - podílí se na udržování přirozené přírodní rovnováhy. "Lesní mravenci dokážou zlikvidovat velké množství škodlivého hmyzu. Žádné zvíře není samo o sobě škůdcem, každé má v ekosystému své místo, ale jen když je tam v přirozeném poměru. Když lidé narušili rovnováhu lesa vysazováním monokultur, může být jeho ekologická stabilita narušena: nějaký druh se tam přemnoží a ve větším množství může způsobit kalamitu," řekla Tichá.
Jaký je praktický význam výzkumu mravenců? Tichá říká, že mimo jiné umožňuje pochopit, že i sebemenší organismus má v přírodě vymezené místo. "Někdy stačí zmizení na pohled bezvýznamného miniaturního organismu k totálnímu zborcení populace jiného organismu. U mravenců je tahle úloha docela dobře probádaná, například se také velmi podstatně podílí na zúrodňování půdy," vysvětlila.
Tichá očekává, že se v přírodě Jihlavska budou vyskytovat zároveň mravenci z nižších i podhorských oblastí. Území se totiž podstatně liší nadmořskou výškou i typem prostředí. "Mohl by se zde například objevit mravenec druhu Formica lugubris, podobný klasickému lesnímu mravenci, od kterého se liší vlastně jen ochlupením. Tento je ale dravější a má schopnost se daleko lépe šířit, takže je považován za velice hodnotnou součást lesního ekosystému. Byl nalezen na Žďárských vrších a myslím, že zde by mohl být také," předvídá myrmekoložka Klára Tichá.
