Už nyní nad něj ční tři výškové pankrácké budovy a žižkovský televizní vysílač. Ve srovnání se šesti až sedmi mrakodrapy na Pankráci, které určitě pozmění ono tolik opěvované pražské panoráma, je to pouhá maličkost.
"Je to myšlení ve smyslu čím hůř, tím lépe. Už ty tři postavené výškové domy město těžce poškozují," stěžuje si ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc.
Developerská společnost ECM, která koupila nedostavěnou pankráckou budovu rozhlasu, ji chce doplnit nejméně třemi dalšími výškovými novostavbami. Bývalý rozhlasový dům je už nyní nejvyšší stavbou v zemi a má ještě narůst až do výšky 122 metrů.
Zatím společnost nemá ani jedno z potřebných povolení, bez nichž stavět nemůže. Sází na to, že jako autora projektu zvolila světově proslulého architekta Richarda Meiera.
"Záměr jsme viděli a z naší strany žádné námitky nebudou," uvedla ředitelka odboru územního rozhodování magistrátu Jana Kejvalová. "Je to v souladu s územním plánem. A já osobně Meierův návrh považuji za velice zajímavé řešení. To území je dnes nedodělané a je to tam v zoufalém stavu," dodala Kejvalová. Pokud její odbor projekt neschválí, pak jedině kvůli nesouhlasu památkářů.
Ti zatím stanovisko nevydali, ale městu mrakodrapů příliš nakloněni nejsou. "Za bolševika byla pankrácká pláň volná a jedině megalomanie tehdejších soudruhů a architektů vyvolala potřebu tam nacpat tři výškové stavby. A teď se v tom trendu má pokračovat. Něco podobného existuje v Paříži ve čtvrti La Defense, ale to je asi osm kilometrů od Triumfálního oblouku," řekl ředitel Štulc s tím, že jeho ústav napíše památkářům magistrátu, aby s projektem nesouhlasili.
Jenže jiní odborníci už před čtyřmi roky se shodli na tom, že s pankráckou plání je nutné něco udělat. "S hodnocením toho, co dnes na Pankráci stojí, nebudu polemizovat. Uspokojivé to rozhodně není. Otázka dostavby pankrácké pláně byla jasně zodpovězena veřejnou urbanistickou soutěží v roce 1997. Tehdy rozhodla odborná porota ve prospěch výstavby dalších výškových budov do formy ucelené siluety," zdůraznil architekt Václav Aulický.
Zatímco obyvatelé Pankráce se obávají nárůstu dopravy, zastínění pozemků a úbytků volných ploch, podle investora získají řadu služeb, byty a budou žít v moderním prostředí. "Garantujeme kvalitní architekturu. Dostavíme už několik let mrtvou budovu rozhlasu. Pozoruhodnou stavbu Motokovu zrekonstruujeme," sdělil manažer projektu Tomáš Laštovka.
Zamýšlený plán dostavět centrální část Pankráce rozdělil Pražany na dvě skupiny. Početnější je však ta, která mrakodrapy v Praze nechce. A když, tak někde na periferii, například na Lužinách. "Pražské panoráma mrakodrapy na Pankráci zoškliví. Zapadne celý Vyšehrad," uvedla například včera na lince horkého telefonu Dagmar Housková z Prahy 4.
Další čtenář naopak míní, že to zvýší úroveň města. "Pohled na Hrad to nezkazí, je to vidět naopak z Hradu. Bude to pořád lepší než to, co je tam teď - ohrada a nepořádek," uvedl Miroš Svatoň z Prahy 3.
 Budova Českého rozhlasu na Pankráci, kterou se vedení rozhlasu snaží několik let prodat |
