Giles Harrison a David Stephenson z univerzity v britském Readingu analyzovali záznamy měření sluneční radiace za posledních 50 let. To jim umožnilo vypočítat denní proměny oblačnosti.
Srovnáním těchto dat s četností neutronů (měřeními aktivity kosmických paprsků) ve stejném období zjistili, že oba jevy spolu souvisejí. Uvedli to ve studii otištěné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society.
"Vyhlídka, že bude zamračený den, se zvyšuje zhruba o 20 procent, když je tok kosmických paprsků vysoký," řekl Harrison. Ročně to podle něj může způsobit několik oblačných dnů navíc.
V porovnání s vlivem skleníkových plynů na klima je dopad kosmických paprsků menší, mohl by prý však možná pomoci vysvětlit některé ze záhadných změn v klimatu Země, které planeta v minulosti zažila.
