Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko setrvá na svých pozicích, víc ukáže až referendum, míní politolog

  20:23aktualizováno  20:23
Rusko z Krymu své vojáky patrně jen tak nestáhne. "Nedovedu si představit, že by teď Moskva vycouvala poté, kolik do toho všeho investovala energie," říká pro iDNES.cz Michael Romancov, politolog z Univerzity Karlovy. Zásadní zlom v krymské krizi podle něj může přinést až plánované referendum o budoucnosti oblasti.

Na Krymském poloostrově několikátým dnem vládne napětí (2. března 2014). | foto: AP

Jaký lze očekávat na Krymském poloostrově vývoj v následujících hodinách až dnech? Existuje nějaký nejpravděpodobnější scénář?
Předpokládám, že v rozmezí hodin až dní Rusko bude dál setrvávat na svých pozicích. Lze čekat, a to je ta nejméně násilná varianta, že to bude chtít dotáhnout do 30. března k onomu již avizovanému referendu na Krymu (více viz. box). To je pravděpodobný scénář.

Referendum na Krymu

Krymská vláda původně vyhlásila referendum o budoucnosti této ukrajinské autonomní republiky na 25. května, tedy stejné datum, kdy centrální kyjevská vláda vypsala předčasné prezidentské volby.

Nedlouho poté však předseda krymské vlády oznámil, že se termín referenda přesouvá na 30. března. Odůvodnil to jeho naléhavostí.

Je vůbec myslitelné, že by Moskva na popud tlaku mezinárodního společenství najednou stáhla z Krymu jednotky, které v posledních dnech převzaly kontrolu nad téměř celým poloostrovem?
Nedovedu si představit, že by teď Rusko vycouvalo. Moskva si musí zachovat tvář. Vrazila do toho už tolik energie, nejen po finanční stránce, ale i politické a mediální. Navíc vážně riskuje, že vyhodí z okna to, co trpělivě budovala posledních, řekněme, patnáct let: onu představu, že Rusko je mírotvůrcem, že Rusko je zemí dodržující mezinárodní právo a hledající kompromis. Nepředpokládám tedy, že je vůbec možné, aby Rusové nyní změnili svou pozici.

Ani pod pohrůžkou přímého ozbrojeného střetu s třetí stranou?
Ano, jediné, co by mohlo Rusko přimět rychle změnit pozici, je hrozba silou, ale k tomu se nikdo evidentně nechystá. Rozpoutání konfliktu v Evropě, kde by na jedné straně stálo západní společenství a na straně druhé Rusko, je nejspíš ten nejhorší scénář, jaký si vůbec lze představit.

Jaký postoj lze tedy očekávat od Západu, bude dál vyčkávat a varovat?
Myslím si, že západní mocnosti vyčkávat nebudou, čekali už dostatečně dlouho. Řekl bych, že teď se rozběhnou jednání, která mohou být velmi dlouhá. Může se jednat desítky hodin a kroky budou postupné.

Jaký je možný výsledek takovýchto jednání? Je vůbec Západ s to dospět k nějakému ráznému stanovisku vůči tomu, co jeho představitelé označují jako "agresi ze strany Ruska"?
Myslím, že se můžeme dočkat toho, co naznačil prezident Obama už ve svém pátečním projevu, když řekl, že nepojede do ruského Soči na jednání skupiny G8. To samé v tuto chvíli už potvrdilo všech dalších sedm států skupiny, takže summit v Soči se neuskuteční. Znamená to ovšem také, jak Obama naznačil, že se z G8 opět stane G7, čímž ruská prestiž utrpí značnou újmu. Summit G8 byla přitom věc, na kterou Putin hodně sázel, evidentně mu na tom hodně záleželo.

Dění na Krymu

Směrem ke Kremlu zaznívaly také pohrůžky možnými sankcemi. Mohlo by jejich zavedení vůči Rusku změnit něco na stávající patové situaci?
Západ v posledních letech hovoří o takzvaných inteligentních sankcích, které mají být cíleny na představitele daného režimu a jejich nejbližší rodinné či pracovní zázemí. To by mohlo sehrát jistou pozitivní roli. Mimo jiné proto, že sami tito vysoce postavení představitelé jsou si vědomi, jak moc nestabilní Rusko a obecně  postsovětský prostor je, a tak své zisky vyvážejí na Západ nebo do takových destinací, jako je třeba Dubaj. A právě tam může dojít k tomu, že se podaří zasáhnout sankcemi na tom správném místě.

Nicméně Putin dal několikrát v poslední době najevo, že ti, kdo mají majetky v zahraničí, nemohou být ve státních službách nebo nemohou kandidovat do parlamentu, takže z tohoto hlediska je to problematické.

Budeme-li tedy předpokládat, že Rusko setrvá na svých pozicích do plánovaného referenda, zatímco paralelně bude vyjednávat se Západem, jaká se již nyní rýsují možná východiska po tomto klíčovém hlasování?
To závisí na tom, o čem přesně se bude v referendu rozhodovat, jaká bude nastolená otázka. Zdali půjde o otázku rezolutního připojení k Moskvě, nebo zda se Kreml pod tlakem mezinárodního společenství spokojí s kompromisem. V tom druhém případě by se mohlo hlasovat, zda by se z Krymu stala natolik autonomní součást Ukrajiny, že by se de facto jednalo o konfederaci, nebo by se hlasovalo o variantě definující, že by se z Krymu stalo kondominium (území pod společnou samosprávou dvou či více států, pozn. red.). Vzniklo by tím jakési rusko-ukrajinské kondominium, což by Moskvě umožňovalo hrát nadále svou roli bez ohledu na to, co si o tom myslí svět.

Proruští demonstranti obsadili parlament v Doněcku:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.