Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: V čem se krize na Ukrajině podobá druhé světové válce

  11:16aktualizováno  11:16
S ukrajinskou krizí se do Evropy vrátily úvahy o možné válce - v Německu se s nimi pojí pocit viny, Poláci se bojí vlny uprchlíků a Ukrajinci straší třetí světovou ve snaze udržet si pozornost netečného Západu. A co Češi?

ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Zdálo by se, že s uplývajícím časem od konce druhé světové války bude připomínka této události pomalu ztrácet svůj smysl. Změní se v pouhou povinnou ceremonii a stále mlhavější vzpomínku.

Opravdu? Není náhodou vzkaz, který k nám posílá minulost, naopak důležitý právě nyní, kdy na východě Evropy hrozí válka nová nebo tam možná už začala?

Vlastně to ani pořádně nevíme.

Mluvíme o válce minulé, od které uplynulo už neuvěřitelných 69 let. A zjišťujeme, jak nás ta stará událost trápí: při nynější návštěvě německého prezidenta Joachima Gaucka v Česku je otázka války a česko-německého potýkání jedním z hlavních témat. Prostě tu válku pořád nosíme někde v sobě.

Stále vidíme, co způsobila: zničila vztahy Čechů a Němců, zničila krajinu v pohraničí, rozbila rodiny a tradice. To všechno máme pořád před očima.

Další komentáře najdete v dnešní MF DNES

  • Miroslav Korecký: Lísat se k Bruselu nebolí, zato škrtat výdaje je dřina
  • Zdeněk John: Nic není, jak se zdá. Ani milenky, banány a rasismus
  • Karel Steigerwald: Ničím nerušený vývoj narkomana ve vraha
Elektronická MF DNES

MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu

A současně už mluvíme o válce nové a bojíme se. Vidíme, jak se události vzdálené od sebe šedesát devět let až překvapivě podobají. O tom, že se obsazení Krymu podobá záboru Sudet Hitlerem, který předcházel druhé světové válce, už se napsalo hodně.

Kdyby se snad měly podobat nejen začátky, ale i konce - raději nedomýšlet. I proto dobře víme, že nic takového nechceme. Ale současně víme, že tu válku, jejíž konec si nyní připomínáme, také většina jejích účastníků nechtěla.

Také víme, že na začátku té dávné války byly operace, které připomínají ty současné na východě: manévry v cizích uniformách, podněcování a záškodnické akce. A ta propaganda! Všimli jste si, jaký je slovník Kremlu? Provokace, válka proti vlastnímu lidu, ukrajinská junta. Možná by stálo za zkoumání, nakolik se podobá slovníku Hitlerovu právě v předvečer druhé světové války: na první pohled se zdá, že hodně. Hitlerův, Stalinův, Brežněvův či dnes Putinův halasný hněv mají samozřejmě přehlušit to slabé volání o pomoc, které možná ti, kterým je určeno, ani nechtějí příliš slyšet.

Nic jsme se nenaučili

A když ho neuslyší vůbec, bude to pro všechny snazší. Promyšlená kampaň pronásledovala člověka v těch temných (studeno)válečných dobách prakticky na každém kroku.

Obracela pravdu za lež, z útočníka dělala obránce, z oběti viníka. Zaměňovala dobro za zlo a v mnoha případech opravdu mátla. Jenže problém je, že tyto praktiky ukončil pád Hitlerovy říše jen z poloviny. To stejné, co prováděli vládcové v Berlíně, prováděli i ti v Moskvě a pokračovali v tom. A vlastně pokračují i dnes.

Krize na Ukrajině

Proč nás to tedy vlastně překvapuje? Příčinou druhé světové války bylo mimo jiné zklamání mnoha Němců z toho, jak dopadla první světová válka. Přinesla inflaci, nejistotu, a to vše zesílila hospodářská krize. Ale neplatí totéž pro Rusko po konci studené války? Historie se opakuje, problém je, že málokdy to platí stoprocentně a skoro nikdy to neplatí pro recepty, kterými by bylo možné tu opakovanou historii léčit. Je možné, že ten pocit zmaru a zklamání, ten pocit, že jsme nezaslouženě odstrčeni, že si s námi nespravedlivý osud jen pohrává a my bychom mu to měli vrátit - možná tento pocit spojuje samozvané bojovníky někde na východě Ukrajiny stejně dobře jako ruština. Možná i víc.

Možná také spojuje i mnohé Čechy, ty, kteří jsou přesvědčeni, že ta válka se jich netýká, protože lžou všichni a všichni jsou nespravedliví. Zvláště dnes, když čelíme rozmělnění mnohých principů, místo kterých jsou nám nabízena jen šidítka vzdálených ekonomických výhod.

Po konci druhé světové války čelili Němci takovému zmaru a takové hanbě, že nebylo jiné cesty než se k temné minulosti postavit čelem. Zkázy bylo tolik, že nešlo přivřít oči. Jenže rituální očisty po pádu nacismu a po pádu komunismu se prostě ani za mák nepodobají.

Víme, že po druhé světové válce málem začala ta třetí. Diktátora Stalina možná zastavila jen hrozba atomové války. Anebo pevné odhodlání Západu. Protože diktátoři sami sebe zastavit nedokážou. Ti, kteří jsou na první pohled tak neskonale mocní, jsou totiž ve skutečnosti nesmírně příliš slabí na to, aby dokázali uřídit sami sebe.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Účtenka z knihkupectví v centru Prahy (1. března 2017)
Vláda odmítla odložit dvě vlny EET, v listopadu se začnou losovat účtenky

Místo odložení dalších dvou vln elektronické evidence tržeb, což byl nápad, se kterým přišli společně vládní lidovci a hnutí STAN a vláda to odmítla, se začnou...  celý článek

Vytrvalý déšť v Praze (29. června 2017).
Konec července proprší, teploty nepřekročí dvacítku. Léto se vrátí v pátek

Poslední červencový týden proprší, silné deště dorazí už v noci na úterý. Podle meteorologů mají vydržet po většinu pracovního týdne, teploty jen zřídka...  celý článek

Jana Mrencová (14. října 2015).
Policie odložila případ milionů, které Hašek vyplatil lobbistce Mrencové

Policie odložila případ neexistující mluvčí jihomoravského exhejtmana Michala Haška, protože podle vyšetřovatelů k žádnému trestnému činu nedošlo. MF DNES před...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.