Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nálety, bezletová zóna... Pentagon načrtl scénáře intervence v Sýrii

  12:23aktualizováno  12:23
Možnost intervence spojených státu do Sýrie se probírá už dlouho. Generál Martin Dempsey nyní shrnul možné scénáře použití síly se všemi plusy i minusy operace. Reaguje tak na páteční požadavek senátorů na posouzení možností zasažení do konfliktu v Sýrii.

Bojovníci Syrské svobodné armády (23. července 2013) | foto: Reuters

Dempsey je šéfem sboru náčelníků štábů americké armády a má tedy přímý vliv na prezidenta. Ve čtvrtek v Kongresu mluvil o americkém postoji k občanské válce v Sýrii a připustil, že Pentagon zvažuje "kinetické útoky" proti cílům v Sýrii.

To je podle AP vojenský termín pro raketové útoky či nálety. Wikipedia slovo kinetický ve spojení s vojenskou akcí označuje za eufemismus pro armádní bojové operace.

Senátoři Dempseyho poté požádali, aby možnosti amerického angažmá v rozvrácené zemi shrnul.  "Pokud zvážíte vojenské faktory, převáží zisky z limitovaných kinetických útoků v Sýrii jejich cenu?" zněla hlavní otázka dopisu.  

Depsey jim v pondělí předložil pět vojenských scénářů, na které je armáda v současné době připravena. Obsahují řízené útoky i bezletovou zónu. 

Říká však, že použití síly v Sýrii "nebude ničím menším než aktem války" a může stát Spojené státy miliardy dolarů. Washington zatím vyloučil jakoukoliv invazi do Sýrie. Americká role v konfliktu se podle něj nyní soustředí pouze na humanitární pomoc uprchlíkům a poskytování materiálu syrské opozici. 

Válka krok za krokem 

Dempsey v otevřeném dopise upozorňuje na ošemetnost intervence. "Rozhodnutí použít sílu se nečiní snadno. Není to nic jiného než akt války." Dále pak analyzuje pět scénářů, které v současné době může Pentagon použít v Sýrii.

  1. Výcvik, poradenství a asistence opozičním vojákům. Američtí vojáci by syrské opozici radili ve zbrojení, ale i taktickém plánování.
  2. Omezené nálety proti cílům, jejichž zničení by vládě Bašára Asada ztížilo schopnost vést vojenské operace.
  3. Ustanovení bezletové zóny a útoky proti vzdušným silám vlády. 
  4. Vytvoření nárazníkových zón v Sýrii, které by ochránily vnitřní uprchlíky. Zóny by byly na hranicích s Tureckem a Jordánskem.
  5. Kontrola syrských chemických zbraní. Zabránění použití a šíření chemických zbraní hromadného ničení.

Rozhodnutí je na Obamovi

První možnost by stála 500 milionu dolarů ročně a Američané by se vyhnuli přímé intervenci. Všechny čtyři ostatní už bojové nasazení vyžadují a navíc by stály kolem miliardy dolarů měsíčně. Dempsey dodává, že by bylo lepší neposuzovat tyto možnosti izolovaně, ale v rámci celkové strategie.

Fotogalerie

"Já jsem podpořil regionální přístup, který by konflikt izoloval, aby se zabránilo destabilizaci regionu a šíření zbraní. Zároveň bychom měli pomoci opozici, která by zahrnovala i místní vojenské kapacity, abychom zachovali tlak na režim Bašára Asada," dodává Dempsey. Na druhou stranu varuje Spojené státy, aby se vyvarovaly svých chyb v Afghánistánu a Iráku.  

Jestli se Amerika zapojí či nikoliv, je teď otázka pro prezidenta Baracka Obamu. Ten dal už v polovině června najevo, že syrský režim podle všeho použil bojový plyn, čímž překročil "červenou linii".

Syrský konflikt si podle opozice během více než dvou let bojů vyžádal už 100 000 obětí. OSN zdokumentovala smrt 93 000 lidí, z nichž 6 000 bylo dětí. Ze země už uprchlo více než 1,7 milionu lidí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.