"Poslední výzkumy ukazují, že to není pravda - mozkové buňky mohou dozrávat i v dospělosti, anebo dokonce nové vznikat," upozorňuje docentka Eva Syková, vedoucí Ústavu neurověd 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. "Tento objev by měl vést k tomu, že neurochirurgové budou moci některá poranění anebo nemoci mozku lépe léčit a že budou pacienty vracet do plnohodnotného života, takže ubude invalidů. Ovšem k tomuto výkonu je třeba mozek povzbudit nějakou aktivitou, intenzivní rehabilitací nebo látkami, které povzbudí růst a dozrávání nových buněk."
Rozhodující pro učení?
Nové buňky našli odborníci ze Salkova ústavu v San Diegu v Kalifornii vedení Fredem Gagem v části mozku, jemuž se říká hipokampus, který má rozhodující roli v procesech učení a paměti.
Američtí neurologové studovali mozky starších pacientů, kteří zemřeli na rakovinu a před tím dostali diagnostickou látku BrdU (oromodeoxyuridin). Při pitvě, jak říká Gage, byly u všech pacientů nalezeny známky nedávného buněčného dělení. U lidí mladších a zdravějších by mohli zpozorovat růst nových buněk ještě zřetelněji.
"Nyní je ještě předčasné říkat, že se nové buňky uplatňují při učení a paměti, ale podle jejich umístění v mozku je taková možnost opodstatněná," domnívá se Daniel Peterson z Gageovy skupiny.
Fungují tyto nové neurony normálně? To není zcela jasné. Nicméně biologové z Princetonské univerzity tuto možnost ověřovali u mnoha druhů živočichů včetně krys, rejsků a některých primátů. U všech vyšetřených druhů se jim podařilo najít důkazy o značné aktivitě těchto nových nervových či také granulárních buněk.
"Každý den se rodí tisíce nových neuronů, a proto to nepovažuji jenom za jakýsi pozůstatek vývojových procesů," domnívá se vedoucí princetonského týmu Elisabeth Gouldová. "Je možné, že tyto buňky hrají v činnosti hipokampu významnou úlohu."
Zapomínání způsobuje stres
A teď se vynořuje otázka: Proč by právě tato malá část mozku neustále potřebovala zásobu čerstvých buněk? To možná souvisí s její činností. Hypokampus pomáhá vytvářet paměťové stopy v kůře mozku. Avšak jakmile se tam pevně zaznamenají, hipokampus už nepotřebují. "Možná, že tyto nové buňky se přechodně podílejí na udržení určitých bitů informací," soudí Gouldová. "Pro hipokampus by mohlo být užitečné používat ke zpracování nové informace vždy také novou populaci naivních buněk."
Na vytváření a přežívání nových neuronů působí mnoho vnějších vlivů. Gouldová zjistila, že jejich vznik prudce klesá s věkem. A důvod? Podle této americké badatelky to způsobují hormony související se stresem - glukokortikoidy. Pokusy na opicích ukázaly, že vznik nových nervových buněk čili neurogenezi potlačuje stres a podávání glukokortikoidů.
S přibývajícím věkem bývá člověk nervóznější - přibývají u něho stresové hormony. To patrně způsobuje i nižší produkci nových neuronů, což nejspíš vede k zapomínání. "Ovšem je dobré, že ani stárnoucí mozek zřejmě neztrácí schopnost vytvářet nové neurony," upozorňuje Gouldová.
Jedině stresové hormony tomu překážejí.
Svěžest jako bumerang
Nakolik jsou čerstvé neurony aktivní? To záleží na vnějších podmínkách, ve kterých organismus žije. Pokusy se zvířaty na Princetonské univerzitě a v Salkově ústavu ukázaly, že skupiny chované v prostředí bohatém na podněty, tedy s hračkami, zákoutími a podobně, si jich zachovávají víc než skupiny zavřené do malých klecí.
Ostatně něco podobného vidíme i na starších lidech. Ti, kteří navzdory přibývajícím letům neustále něco dělají, jsou mnohem víc svěží než jejich vrstevníci, kteří se oddávají penzijnímu odpočinku.
"Granulární buňky jsou pozoruhodnou buněčnou populací," říká s obdivem americká badatelka. "Jestliže dokážeme pochopit, jak se regenerují, bylo by možné vyvolat neurogenezi také v jiných oblastech mozku." Jinými slovy: dodat tam čerstvé buňky, které umožní obnovit některé běžné funkce, ztracené následkem úrazu anebo nemoci, případně i vrozené vady.
Ovšem k tomu povede dlouhá cesta, kterou můžeme měřit na několik desetiletí.
 Uvnitř nervové buňky čili neuronu probíhají dva typy činnosti, jak ukazuje schéma: signál k útlumu (označený znaménkem -) a signál k aktivitě (+) |
