Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mozková protéza obstála v testech

  10:20aktualizováno  10:20
Vědcům se podařilo poprvé použít počítačový čip jako náhradu za část mozku. Mozková protéza zpracovává impulzy žijících buněk v mozku krysy a převádí je k dalším buňkám. Jednou by mohly takové čipy pomoci pacientům s poškozeným mozkem. Píše to vědecký magazín New Scientist.

Theodor Berger a jeho kolegové z Jihokalifornské univerzity v Los Angeles chtějí vytvořit mozkovou protézu, která by v budoucnosti mohla nahradit mozkovou tkáň poškozenou například mrtvicí, nehodou nebo Alzheimerovou chorobou.

Jde přitom o první podobný zásah do ústředních oblastí mozku, v nimž jsou uložena centra učení nebo řeči. Oblast, kterou se vědci pokoušejí nahradit, je odpovědná za tvoření vzpomínek. "Když přijdete o hypokampus, přijdete o schopnost pamatovat si nové události," vysvětlil už dříve Berger.

Protéza je z křemíkového čipu
Mozková náhražka sestává z malého křemíkového čipu a mnoha malých senzorů, které zajišťují spojení s okolními nervovými buňkami. Na setkání Neurologické společnosti v kalifornském San Diegu Berger oznámil, že jeho skupina má za sebou první úspěšné testy čipu na živé tkáni v plátku hypokampu, udržovaného v laboratoři uměle při životě. Vědci vyřízli centrální část hypokampu z mozků myší a obepnuli živou tkáň jemným pletivem elektrod dodávajících impulzy.

"Ptali jsme se, zda výstupní signály netknuté tkáně a kousku tkáně s implantovaným čipem budou shodné. Odpověď zněla: 'Ano Skutečně to funguje'," oznámil Berger.

Aby dosáhli kýženého výsledku, museli Berger a jeho kolegové vyvinout systém schopný přečíst skutečné signály v neuronech zdravé mozkové tkáně, voperovat implantát do mozku tak, aby přesně nahradil chybějící část tkáně, a přitom předávat výsledné signály do sousední části mozku.

Do tří let protézu vyzkouší opice
Bergerův tým hloubá nad čipem, jenž má nahradit část hypokampu, už několik let. Čip navrhli na základě matematického modelu, který odrážel rozmístění signálů v hypokampu krysy.

Protéza má být během tří let vyzkoušena na opicích. Vědci by chtěli vytvořit matematický model činnosti hypokampu primátů.

Časopis New Scientist už před rokem upozornil, že zařízení vyvolává etické otázky kvůli schopnosti ovlivňovat paměť a náladu, a tím i lidskou identitu: "Pokud někdo ztratil schopnost uchovávat životní vzpomínky, do jaké míry je schopen dát souhlas s použitím tohoto implantátu?"

Schematický nákres mozku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Londýn v pátek zasáhly zprávy o explozi na stanici Parsons Green (16. září 2017)
Máme málo lidí i peněz. Hrozbu teroru nezvládneme, varuje londýnská policie

Britské policejní složky čelí neudržitelnému tlaku kvůli přibývajícím teroristickým hrozbám. V pátek to uvedla šéfka londýnské policie Cressida Dicková s tím,...  celý článek

Nový prezident Íránu Hasan Rúhání vystoupil v New Yorku na zasedání Valného
Balistického programu se nevzdáme, armádu posílíme, varuje Ruhání Trumpa

Írán hodlá pokračovat ve svém balistickém programu a posílí své vojenské schopnosti navzdory tlaku Spojených států. Prohlásil to íránský prezident Hasan Ruhání...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová hovořila v italské Florencii o vztazích mezi...
Po brexitu ještě dva roky na přechodné období, chce Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová v pátek ve Florencii uvedla, že po odchodu Británie z Evropské unie v březnu 2019 by mělo existovat přechodné období, aby se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.