Ondřej Škoda, který je kromě práce v jihlavské nemocnici také předsedou výboru cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti, uvedl, že úhradová vyhláška pro letošek nepočítá s celkem 33 centry, z nichž deset poskytuje i neurochirurgickou péči.
Mrtvice v ČeskuCévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Ročně postihne na 40 tisíc lidí, v roce 2007 na ni zemřelo 4 666 mužů a 6 974 žen. Až čtvrtina pacientů zůstane trvale odkázána na "institucionální" péči. Podle odborníků je v Česku asi 190 tisíc lidí po mrtvici, roční náklady na nemocniční péči činí 1,25 miliardy korun. Úmrtnost na mrtvici klesla v letech 1986 až 2007 i díky novým léčebným postupům a posílení prevence o 62 procent, v mezinárodním srovnání ale zůstává vyšší. |
Platby nemocnicím vycházejí z úhrad roku 2009, kdy tato síť nebyla. Podání první účinné léčby po záchvatu mrtvice stojí pro jednoho pacienta 20 tisíc korun.
"Na obzoru jsou nové účinné léky pro prevenci mozkové mrtvice a my potřebujeme od politiků organizační i ekonomickou podporu sítě center," uvedl primář. Cílem podle něj je, aby se na iktovou jednotku dostal každý pacient s mrtvicí. Za tím účelem se konají školení záchranářů i osvěta pro veřejnost.
Škoda varuje, že mrtvice postihuje lidi ve stále mladším věku - ve srovnání například se Švýcarskem, USA, Skandinávií či Japonskem.
Pokud se porovnají země podle roků zmařeného života, tedy o kolik let se zkrátí život pacienta, nebo ho prožije jako invalida, je to pro Českou republiku 7,6 roku, pro zmíněné Švýcarsko či Skandinávii pak 3,7 roku. Hůře jsou na tom například v Číně či na Ukrajině (12,7 roku) či v Rusku (19 let).
Cévní mozková příhoda většinou vzniká po uzávěru mozkové tepny sraženinou a nedokrvení části mozku, část případů je naopak po krvácení do mozku. S věkem riziko roste, dvě třetiny pacientů jsou starší 65 let. Lidé mohou snížit riziko tím, že si včas léčí vysoký tlak a cholesterol, případně cukrovku, nekouří, zdravě jedí a pravidelně cvičí.
