Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Mozek“ velké britské vlakové loupeže Biggs v pátek opustí věznici

  20:52aktualizováno  20:52
Před 46 lety se Ronnie Biggs stal jedním z aktérů "velké vlakové loupeže". Byl zatčen, odsouzen, ale podařilo se mu utéci. Po letech skrývání ve světě se v roce 2001 vzdal britským úřadům. V pátek ale vyjde opět na svobodu.

Ronnie Biggs na snímku z roku 2001 | foto: AP

Příbuzní těžce nemocného Biggse dosud marně usilovali o jeho propuštění. Až nyní britský ministr spravedlnosti Jack Straw navzdory předchozímu zamítavému stanovisku oznámil, že někdejší desperado bude tento pátek propuštěn. Sobotní osmdesátiny tak Biggs oslaví na svobodě.

Biggsův advokát Giovanni Di Stefano ostře protestoval, když ho nechtěli pustit z vězení. Biggs "je v nemocnici. Je na umělé výživě. Utrpěl tři mozkové mrtvice, nemůže chodit, nemůže mluvit. Všichni jeho spoluviníci si odpykali jen třetinu trestu. Proč ne on?" prohlásil tehdy.

Dnešní ministrovo rozhodnutí advokát uvítal. "Je propouštěn na svobodu, aby zemřel, a to není možné považovat za vítězství. Ale je to vítězství zdravého rozumu a pan Straw udělal správné rozhodnutí. Ten člověk je nemocný. Zemře, nepůjde do hospody ani nepojede do Ria. Zůstane v nemocnici. Pokud by z ní mohl vyjít, šel by do domova důchodců," řekl v televizi Sky News.

Ronnie Biggs na snímku z roku 1965

Biggs proslul jako jeden z mozků patnáctičlenného gangu, který v noci z 8. na 9. srpna 1963 zastavil poštovní vlak na trase Glasgow-Londýn pozměněním signalizace na trati. Plán, který se zrodil v hlavě protřelého Bruce Reynoldse, byl smělý, ale ve své podstatě docela prostý. Lupiči bez použití zbraní ukradli 120 pytlů s penězi a rozdělili si rekordních 2,6 milionu liber. Tato částka se rovná dnešním zhruba 30 milionům liber (zhruba 900 milionů korun).

Zatímco policisté teprve stavěli zátarasy na silnicích kolem místa činu, gang už si užíval čerstvě nabytého bohatství na jedné opuštěné farmě. Důvod k radosti měli lupiči o to větší, že obnos se skládal z použitých bankovek nízkých hodnot, což usnadňovalo jejich uvedení do oběhu. Zřejmě pocit triumfálního vítězství však otupil obezřetnost pachatelů, což se jim zakrátko stalo osudným. Pět dní po přepadení policie farmu objevila a následovalo zatýkání.

Soudní proces s aktéry "zločinu století" začal v lednu 1964. Ačkoliv část veřejnosti propadla romantické iluzi o novodobých Robinech Hoodech, soudce pro počínání obžalovaných neprojevil žádné pochopení a vynesl nad tuctem pachatelů rozsudky vězení v celkové délce 300 let. Všech 15 členů skupiny se ale v káznici nikdy nesešlo. Zatímco někteří si ještě užívali svobody, dvěma uvězněným se naopak podařilo z místa nedobrovolného pobytu uprchnout.

Ronnie Biggs na snímku z roku 1999 při oslavě sedmdesátin

Velkou mediální pozornost vzbudil v roce 1965 zejména Biggsův útěk, díky němuž se stal asi nejznámější postavou celé kauzy. Lupič, který byl odsouzen k 30 letům vězení, z něj po 15 měsících zmizel. S pomocí provazového žebříku zdolal 7,5 metru vysokou zeď věznice Wandsworth a odjel přichystanou dodávkou. Opustil Británii, v Paříži si plastikami změnil vzhled, ukrýval se ve Španělsku či Austrálii. Od roku 1970 Biggs zakotvil v Brazílii, kde měl i svůj fan klub.

Několikrát čelil pokusům o vydání do své staré vlasti. Zruinován a nemocen (po záchvatech mrtvice částečně ochrnul) se v roce 2001 po 35 letech na útěku vzdal britským úřadům. Jako důvod Biggs uvedl únavu ze života na útěku a chuť dát si ještě jednou pivo ve své oblíbené hospodě. Podle méně sentimentální verze si však prý už nemohl dovolit platit lékařskou péči v Brazílii, a proto zvolil méně komfortní, ale bezplatný servis britského vězeňského systému.

Ronald Arthur Biggs, narozený 8. srpna 1929 v londýnské části Lambeth, si měl ve vězení odpykat ještě přes 20 let. Několikrát se již marně odvolával.

V roce 2003 jeho syn Michael označil otcovo další žalářování za zbytečné s tím, že je velmi nemocen a nikoho neohrožuje. Britský ministr spravedlnosti Jack Straw ale začátkem letošního července zamítl doporučení komise pro podmínečné propuštění. Zdůvodnil to tím, že lupič svého zločinu "vůbec nelitoval". Nakonec bude předčasně propuštěn vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu.

V roce 2002 se Biggs ve vězení oženil s dávnou přítelkyní a Michaelovou matkou, brazilskou tanečnicí Raimundou Rothenovou. Nevěsta prý se sňatkem souhlasila až po čtvrté ženichově žádosti proto, že se blíží konec jeho života. Z předchozího manželství má Biggs další dva syny, třetí zemřel v dětství při automobilové nehodě.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

OBRAZEC. Muž hraje basketbal na obrazci vyhotoveném v atriu Woodwardovy budovy...
TÝDEN OBRAZEM: Robozápasník, ruská přípravka a prchající Rohingové

V severošpanělské Galicii řádily požáry, keňská policie tvrdě zasáhla proti opozičním politikům a na Havaji se konal tradiční závod Ironman. I tuto neděli se...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.