O studii informoval zpravodajský server stanice BBC. Autoři výzkumu tvrdí, že jejich práce může zpochybnit lékaři široce přijímanou teorii o nečinnosti lidského mozku ve stavu klinické smrti.
"Mnoho lidí si myslelo, že mozek je po klinické smrti neaktivní nebo hypoaktivní, s nižší aktivitou než ve stavu probouzení, a my jsme ukázali, že to tak vůbec není," uvedla vedoucí autorka studie Jimo Borjiginová z univerzity v Michiganu.
Lidé, kteří se dokázali zotavit z téměř beznadějného stavu, často popisují vjemy výrazného světla či mimotělesné zážitky, které by podle vědců mohla elektrická aktivita mozku vysvětlit. Svůj výzkum provedli na skupině devíti krys. Vědci ve třicetisekundovém časovém úseku od chvíle, kdy srdce zvířat přestalo bít, naměřili prudký nárůst vysokofrekvenčních mozkových vln. Právě tyto takzvané gama oscilace přispívají k vysoké mozkové aktivitě u člověka. Oscilace u krys v době po srdeční zástavě byly výrazně vyšší než za jejich života.
Podle Borjiginové je pravděpodobné, že tomu tak bude i u lidí. K potvrzení těchto závěrů je však třeba provést výzkum na lidech, což bude z etických důvodů velmi složité.
Experti se však bez ohledu na to shodují, že americký tým prokázal fakt, o němž se ve vědeckých kruzích mluvilo již delší dobu. "Toto je velmi názorné předvedení myšlenky, která je ´ve vzduchu´ již dlouho. Že za určitých nezvyklých a matoucích okolností - jako je blízkost smrti - začne být mozek přehnaně stimulován a přetížen," řekl BBC Jason Braithwaite z univerzity v Birminghamu.
