Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mozart, Casanova a jiné osobnosti v Čechách. Rakouský autor zde nic nového neobjevil

  8:48aktualizováno  8:48
Kniha Česká babička je v podstatě bedekrem. Rakouský novinář a spisovatel Dietmar Grieser prošel české a moravské kraje a pátral po zdejších kořenech některých osobností rakouské i evropské kultury.

Johann Wolfgang Goethe | foto: Kavárna

„České země a Vídeň, to je nekonečný příběh,“ píše v úvodu České babičky Dietmar Grieser. Měl dodat „společný“ nekonečný příběh, neboť právě spojnice mezi Čechy (rozuměj i Moravany a Slezany) a Rakušany tohoto novináře zaujala. Jeho babička, jak vysvětluje, byla „moravská či ještě přesněji slezská“ a pocházela z Hlučínska a malého Dietmara od jeho tří do jedenácti let vychovávala. Protože autor se narodil v roce 1934, odvodíme, že české země znal v letech 1937-1945, tedy převážně v době, kdy bylo Hlučínsko připojeno k třetí říši. Ještě se dozvíme, že babička zemřela ve svých dvaasedmdesáti letech, při odsunu. Ale to je už historie jiná, než ta, po které pátrá Dietmar Grieser ve své knize. Jeho osobní zkušenost může být snad jistým poukazováním k tomu, že určovat „čistou rasu“, národnostní či územní omezení je zkrátka v realitě nemožné.

O knize

Dietmar Grieser
Česká babička aneb Cizinec je našinec

Přeložil Robert Novotný. Argo, Praha 2011, 296 stran, doporučená cena 298 korun.

Obal knihy Česká babička

Obal knihy Česká babička

Po otevření knihy Česká babička rychle zjistíme, že autor se spíš zahloubal do minulosti dávnější, než je první republika a druhá světová válka. Vydal se přes Prahu na sever a východ Čech, následovaly Severní Morava, Slezsko a moravský jih. Okruh je to poněkud obligátní: v Českém Krumlově samozřejmě potkáme malíře Egona Schieleho, na Šumavě spisovatele Stiftera, básníka Rilka ve Vrchotových Janovicích spolu s dramatikem a žurnalistou Karlem Krausem. V Praze, jak jinak, Mozarta. A ejhle, výjimka: místo Kafky, kterého bychom očekávali, zajdeme do pověstného nevěstince Goldschmied v Kamzíkově ulici. Dá se to pochopit: Grieser si vytyčil sledovat osudy nestálé, rozuměj osudy, které nejprve zakotvily v jedné zemi a pak se posunuly nebo byly přirozeně „rozetnuty“ mezi země české i rakouské. Je ovšem stále třeba mít na mysli, že většina osudů, které autor popisuje, se odehrála v prostoru rakouské habsburské monarchie, onoho vzoru sjednocené Evropy, kdy překážka hranic neexistovala a jazyková bariéra byla pěstována více ze vzdoru než z neznalosti. Tím pádem je čtenářovo překvapení z pobytu „jinde, a přece doma“ o hodně menší.

Pohled do instalace ve Vrchotových Janovicích, která je vyhrazena přímo Sidonii

Pohled do instalace ve Vrchotových Janovicích, která je vyhrazena přímo Sidonii Nádherné a dvěma fatálním mužům jejího života - Karlu Krausovi a E. M. Rilkemu

Pohled do instalace ve Vrchotových Janovicích, která je vyhrazena přímo Sidonii Nádherné a dvěma fatálním mužům jejího života - Karlu Krausovi a E. M. Rilkemu

Pohled do instalace ve Vrchotových Janovicích, která je vyhrazena přímo Sidonii Nádherné a dvěma fatálním mužům jejího života - Karlu Krausovi a E. M. Rilkemu

Otevírá-li někdo Grieserovu Českou babičku s očekáváním nějakého objevu, nedočká se. Pokračujeme-li dál, potkáme Františka Ferdinanda d´Este a Žofii Chotkovou při svatbě v Zákupech, Casanovu na Duchcově i Goetha v Mariánských Lázních. Jistým ozvláštněním je Terezín Alfreda Kubina, ale pak zase po obvyklé trase navštívíme třeba „kladrubáky“, Babiččino údolí, jesenické lázně a hrachorovou zahrádku na Starém Brně, potkáme orajícího císaře a uvězněného vůdce pandurů. Ve Znojmě sledujeme pekařského učně a dnešního patrona Vídně – tam si jistě uvědomíme onu „propojenost“ jako nejtěsnější.

Jsou to všechno dobré připomínky, ale, jak bylo řečeno, svým způsobem i obligátní. Grieser prošel ta nejznámější místa, popsal jejich současný stav i osobní dojem z přijetí a provedené prohlídky. S mírně literární ambicí se pustil do někdejších příběhů, ale nedostal se dál, než co nám nabízejí vydané knihy, prospekty, internetové prohlížeče. Naopak, vypráví-li třeba o Boženě Němcové, má před sebou stále onen zavedený obraz progresivní, ale ctnostné ženy a omezeného muže, že spíš z toho plyne smutek než obdiv.

Zámek v Duchcově na Teplicku.

Zámek v Duchcově na Teplicku.

Giacomo Casanova: Paměti

Giacomo Casanova: Paměti

Giacomo Casanova

Giacomo Casanova

Česká babička Dietmara Griesera je nicméně poctivý pokus; v Rakousku vyšel roku 2005. Bohužel pokus poněkud opožděný za tím, co už bylo jindy a jinde k témuž řečeno i napsáno, co nám nabízejí průvodci v jednotlivých objektech i dostupné, zpracované historické prameny. Asi to není úplně zbytečná prezentace, neboť může povzbudit chuť dohledávat další, třeba méně „repetované“, popsané osobnosti a události. Tentokrát však zůstaneme bez údivu, rádi jen, že do tohoto česko-rakouského rybníčku se zdaleka všechno nevešlo a příště se někdo pustí jít cestou méně umetenou a s větším vzrušením.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.