Vláda přitom původně navrhovala, že se bude muset svítit ve dne po celý rok. Senát však prosadil, aby řidiči museli reflektory zapínat jen od září do konce března.
Jedním z důvodů bylo, že od jara do podzimu je ve dne dost světla - na rozdíl od Skandinávie, kde se musí svítit pořád. Jenže skutečnost je taková, že od jara do podzimu některá auta svítí a některá nesvítí, což je pro bezpečnost provozu nejhorší.
"Když jede kolona svítících aut, v níž jedno nesvítí, není toto auto vidět," vysvětluje Karel Pospíšil, vedoucí sekretariátu Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu BESIP. Neosvětlená auta jsou podle Václava Špičky z Autoklubu špatně vidět, třeba když se náhle zatáhne obloha anebo při jízdě lesem.
"A ani slunce nenahradí výrazné světelné body, kterými jsou světlomety vozidla. Naopak. Světla mohou být jediným opěrným bodem, podle něhož řidič jedoucí proti slunci, a tedy zrakově handicapovaný, včas zaregistruje protijedoucí či křižující auto," vysvětlil Pavel Skládaný z brněnského Centra dopravního výzkumu.
"Hůře viditelná auta jsou jednou z příčin zejména víkendových dopravních nehod," uvedl před časem Josef Tesařík z policejního prezidia. Policie však nevede speciální statistiku nehod způsobených nedostatečnou viditelností.
BESIP zveřejnil analýzu mezinárodních výzkumů, kterou si objednala Evropská komise. Ze zprávy vyplývá, že při celoročním svícení by v celé Evropě bylo o 5,5 tisíce mrtvých a 155 tisíc zraněných méně.
Karel Pospíšil z BESIP uvedl, že se pokusí prostřednictvím ministerstva dopravy prosadit změnu zákona tak, aby se muselo svítit po celý rok. "Ale zatím nevíme, kdy to bude," dodává Pospíšil.
Podobnou zkušeností už prošla Skandinávie, kde se původně také muselo svítit jen od jara do podzimu. Jelikož se v mezidobí stávalo více nehod, zákon byl po několika letech změněn. Švédsko je v současnosti jednou ze zemí s nejmenším počtem nehod v Evropě.
