Anna Šabatová by do volby šla. V případě úspěchu chce navázat na Motejlovo dílo.

Anna Šabatová by do volby šla. V případě úspěchu chce navázat na Motejlovo dílo. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Motejla mohou nahradit ženy z jeho týmu. Čtenáři navrhli i Havla

  • 148
Měsíc po smrti Otakara Motejla se rýsují dvě jména pro funkci ombudsmana. Část senátorů uvažuje o Anně Šabatové, která s Motejlem úřad budovala. Těžko ale bude hledat podporu u silné ODS. Předseda modrého klubu Tomáš Julínek ji označil za člověka minulosti. Kandidovat může i Motejlova zástupkyně Jitka Seitlová.

Nového veřejného ochránce práv by měla Sněmovna podle zákona zvolit začátkem července. Je ale možné, že poslanci budou mít víc práce sami se sebou a volbu odloží o dalších až 60 dnů.

Vybírat budou každopádně z kandidátů, které jim navrhnou senátoři a prezident. Na Hradě měli v posledních dnech práci s povolebním vyjednáváním, takže mluvčí Radim Ochvat se zatím k tématu ombudsman nemohl vyjádřit.

Senátoři si dali čas na návrhy do 21. června. O dva dny později by o nich mělo jednat plénum.

Jak se volí ombudsman

Zákon říká, že pokud se uvolní funkce veřejného ochránce práv před ukončením jeho funkčního období, koná se volba nástupce do 60 dnů.

Současnou situaci zkomplikovaly volby, Sněmovna se prvně sejde 22. června, na volbu bude čas do konce první červencové dekády. Pokud ombudsman zvolen nebude, koná se další volba do 60 dnů.

Prezident a Senát navrhují Sněmovně po dvou kandidátech, shodné návrhy jsou podle zákona přípustné. Právo navrhnout nějaké jméno má každý senátor, adepty čeká slyšení v ústavněprávním a petičním výboru. Konečné slovo pro výběr dvou kandidátů má plénum Senátu.

Ombudsmana nakonec z navržených jmen zvolí poslanci.

"Osobně jsem pro to, navrhovat paní Annu Šabatovou," řekla iDNES.cz předsedkyně klubu TOP 09 Soňa Paukrtová. Celý klub o podpoře ještě nejednal. "Ale zatím jsem nezaznamenala, že by někdo u nás navrhoval někoho jiného," dodala Paukrtová.

Šabatová, která dělala Motejlovi zástupkyni v prvních šesti letech po vzniku úřadu, se zamlouvá i sociálním demokratům. "Řada z nás včetně mě se připojila k tomuto návrhu. Jako klub žádný vlastní dávat nebudeme," řekl iDNES.cz předseda senátního klubu ČSSD Petr Vícha.

Už dříve vyjádřil podporu Šabatové také Petr Pithart, lidovecký místopředseda horní komory, který není zařazen v žádném z klubů.

Julínek: Šabatová patří k lidem komunismu

Senát by měl v ideálním případě dospět ke shodě na kandidátovi, což ale u Šabatové není pravděpodobné. Naráží hlavně v nejsilnějším klubu ODS, kde sedí 36 z 81 senátorů.

"Já to jméno vnímám problematicky. Když to vezmu věcně, ne politicky, tak jsem řešil několik věcí v době, kdy v kanceláři ombudsmana působila. A její práce a vystupování mě nepřesvědčily. Je pro mě taky představitelkou doby minulé. I když to byla disidentka. Pro mě jsou to lidi, kteří tady založili komunismus," prohlásil Julínek.

Šabatová by přitom zájem měla. "Jsem ochotná do toho jít, pokud mě senátoři navrhnou. Znamenalo by to navázat na mé společné dílo s doktorem Motejlem a pokusit se zachovat důvěryhodnost a váhu úřadu," řekla iDNES.cz současná předsedkyně Českého helsinského výboru.

Kandidovat může i úřadující ombudsmanka Seitlová

V případě zvolení by se stala nadřízenou Jitky Seitlové, která ji v roce 2007 vystřídala na pozici zástupkyně ombudsmana. Teď, po Motejlově smrti, Seitlová úřad fakticky řídí. Přišla ze Senátu, kam byla v roce 1996 zvolena na kandidátce ODA a KDU-ČSL. Mandát obhájila v roce 2002 jako nestraník za hnutí Nezávislí.

Jitka SeitlováŠabatová ve spolupráci se zástupkyní nevidí problém. Podle svých slov respektuje její mandát od poslanců.

V jejich spojení ale nevidí nic dobrého Jaroslav Kubera, další výrazná tvář senátního klubu ODS. Vyjmenoval také další jména, o nichž se veřejně diskutuje, ale on by je nevolil. Třeba Petr Uhl, Michael Kocáb nebo Oldřich Kužílek.

"Otakar Motejl měl mladou partu právníků, kteří jsou vždy trochu divocí a on je vracel na zem. Obávám se, že tihle lidé by je na zem nevraceli a dočkali bychom se strašných věcí," řekl iDNES.cz Kubera. Požadavky úřadu ombudsmana dostává na stůl jako primátor Teplic a často prý ukazují neznalost problému.

Sama Jitka Seitlová by přitom mohla být další kandidátkou na Motejlův post. "Byla jsem oslovena ze strany některých senátorů, kteří uvažují, že by návrh podali. Byla by to pro mě velká čest," řekla iDNES.cz bez bližších podrobností Seitlová. Šabatovou považuje za dobrou kandidátku.

Čtenáři navrhli Schwarzenberga i novináře Klímu

Úřadující ombudsmanku navrhovali do funkce také čtenáři iDNES.cz. Ani senátorka Paukrtová v ní nevidí problém: "Nevím, jestli ji bude navrhovat ODS. Myslím ale, že je výbornou zástupkyní a měla by jí zůstat."

Co dělá ombudsman

Úkolem úřadu ombudsmana je bezplatně hájit občany před byrokracií a bránit jejich práva. Ombudsman má právo vstupovat do projednávání konkrétních případů na úřadech včetně ministerstev, není však oprávněn úřad k určité činnosti donutit. Na nedostatky může pouze upozornit nadřízený orgán či Sněmovnu, případně kauzu zveřejnit.

Občanský demokrat Julínek ale na adresu Seitlové podotkl, že její nominace není pravděpodobná. Zdůraznil však, že senátní klub ODS ještě o ombudsmanovi nejednal, nechá to zřejmě na poslední chvíli.

Oslovení senátoři se vyjádřili i k dalším čtenářským návrhům, mezi nimiž dominovala také jména Václav Havel, Jan Sokol a Karel Schwarzenberg.

"Chápu, že jsou pro čtenáře atraktivní. Ale nepřijde mi logické je nominovat. Dávat tam lidi jen za zásluhy není pro občany výhodné, ombudsman pro ně musí pracovat," míní Julínek.

Paukrtová soudí, že exprezident Havel i Jan Sokol by byli výbornými kandidáty, ale nikdo si je netroufl navrhnout. Svého bývalého kolegu Schwarzenberga teď mnohem pravděpodobněji vidí jako ministra zahraničí.

Stejný názor má také sociální demokrat Vícha, který navíc Schwarzenberga a Seitlovou vnímá jako stranické kandidáty.

Mezi čtenářskými návrhy se objevila také jména Dagmar Havlové, advokátů Tomáše Sokola a Hany Marvanové, soudkyně Elišky Wagnerové nebo novináře Josefa Klímy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video