Ulice osvobozených částí Mosulu vypadají všechny stejně. Bombardováním pobořené domy, odstavená auta a liduprázdno. Přímo na cestách se povalují hnijící těla stoupenců Islámského státu, kteří ještě před pár měsíci ovládali kdysi druhé největší irácké město. Mrtvolné ticho narušuje čas od času střelba, která sem doléhá z posledních čtvrtí, které drží islamisté.
ANALÝZA: Islámský stát je zdánlivě mrtev, jeho duch však kráčí dál |
Město je v troskách a jeho obnova potrvá dlouhé roky. Irácký premiér Hajdar al-Abádí slíbil pomoc. Vzhledem k nízkým cenám ropy však ani irácká státní kasa obyvatele Mosulu zřejmě nespasí. Organizace spojených národů odhaduje, že jen oprava základní infrastruktury přijde v přepočtu zhruba na třiatřicet miliard korun.
„V západním Mosulu jsme svědky vůbec největší destrukce v rámci veškerého boje proti Islámskému státu. V místech, kde byly střety nejostřejší, jsme viděli takovou zkázu, která v Iráku nemá obdoby,“ sdělila reportérům The Guardian humanitární koordinátorka OSN pro Irák Lise Grandeová.
Výjimkou není ani předměstí Zandžili. „Tohle místo je zničené. Zemřela tu spousta lidí. Umřelo tu i jedno dítě, protože tady nebylo žádné jídlo,“ tvrdí 26letý Mohammad Fathí Sálih, který zde před válkou vlastnil malou čajovnu. Může jen odhadovat, kolik jeho bývalých zákazníků je po smrti.
Reportérům ukázal i hromadný hrob, který přeživší vykopali na dvorku bývalé školy. „Neměli jsme jiné místo, kde bychom je pohřbili. Do země jsme tady uložili 151 lidí. Ženy, děti, mladé, staré. Odtáhli jsme je sem z ulic tady v okolí,” vzpomíná. „Zabily je nálety i Islámský stát,“ dodává.
Strach z teroru islamistů
Koalice vedená Spojenými státy přiznává, že během náletů v Sýrii a Iráku zemřelo více než 480 civilistů. Nezisková organizace Airwars však tvrdí, že civilních obětí je mnohem více. Hovoří až o 4 500 mrtvých. Americká vláda však takové číslo odmítá.
Ve většině západního Mosulu už irácká vláda pomalu začíná s rekonstrukcí. První na řadu přichází mosty, které město spojují s okolím a zejména s Bagdádem. Byznys se do Mosulu vrací jen velmi pozvolna. Podnikavci se zaměřují zejména na opravy aut a prodej pohonných hmot. Malé děti se pak snaží udat pytle s ledem, které v padesátistupňovém horku přijdou vhod.
O bezpečnost ve městě se stará policie a armáda. Islámský stát se i přes porážku odmítá vzdát. Jeho pěšáci ve městě rozsévají strach. Když vláda 9. července vyhlásila definitivní vítězství, propaganda islamistů kontrovala. Informovala o vraždě jednoho z vládních úředníků a jeho ochranky.
Mnoho lidí se právě kvůli hrozbě podobných útoků odmítá vrátit domů. „Nemůžu se tam vrátit, protože je můj dům v troskách. V Mosulu navíc není zajištěna bezpečnost. Dokonce i na východě města jsou stále spící buňky islamistů, které čas od času zaútočí,“ vysvětluje Sálih Mohammad, který z Mosulu uprchl minulý týden. Podobně jako statisíce dalších přežívá v táboře za hranicemi města.
Milion uprchlíků
Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že z Mosulu kvůli bojům prchl až milion lidí. Až osm set tisíc z nich přežívá v uprchlických táborech v Iráku i cizině. Podmínky v nich nejsou ideální, mnoho lidí však preferuje život ve stanech před strachem o život v Mosulu.
„Někteří lidé se do Mosulu vrací, protože už podmínky v táboře nemohou snést. Když se tam ale dostanou, zase se vrací do táborů,“ popisuje Bnar Duski z organizace Barzani Charity Foundation, která pomáhá uprchlíkům v pěti táborech ve východním Mosulu.
Strach však obyčejní lidé nemají pouze z islamistů, ale také z šíitských příslušníků irácké armády. Většina lidí z Mosulu jsou sunnité. Podle expertů právě pnutí mezi těmito větvemi islámu stálo za rychlým nástupem Islámského státu v Mosulu v létě 2014. Lidé cítili útlak ze strany vlády a islamisté jim nabízeli východisko.
„Už od roku 2003 irácké jednotky šikanují civilisty, převážně cílí na sunnity. Zaznamenali jsme případy mučení, zadržování bez soudu i vražd,“ popisuje Belkis Willeová z Human Rights Watch. I kvůli tomu se mnozí mladí muži z Mosulu přidali k Islámskému státu.
Mosul je dobyt, hlásí Iráčané. Premiér přijel poblahopřát vojákům |
„Bitva o Mosul měla být poslední bitvou s Islámským státem v Iráku. Zároveň však spustila záplavu porušování lidských práv zachycených na video. Máme mnoho svědectví, ale Bagdád stále mlčí,“ tvrdí Willeová. Takto agresivní přístup podle ní není ideální. Mladé sunnity totiž opět může nahnat do řad extremistů, byť již bez nálepky Islámský stát.
Bývalý policista Mohammad, který si nyní přivydělává jako taxikář, si není jistý, zda se irácká vláda poučila ze svých minulých chyb. „Teď nám tady všude visí šíitské vlajky. Pro místní sunnity je to ale urážka,“ vysvětluje. Tuší, že obnova jeho rodného města bude komplikovaná. „Pokud by se Mosul zase vrátil do normálu tak do dvaceti let, udělalo by mi to radost,“ dodává.
