Atlantická aliance tento týden přijala do svých řad bývalé země sovětského bloku: tři pobaltské státy (Estonsko, Lotyšsko, Litva), které byly přímo součástí Sovětského svazu, a také Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko. Kokošin, který vede parlamentní výbor pro záležitosti Společenství nezávislých států, tvrdí, že Moskva by měla nadále "dávat najevo své negativní stanovisko a modifikovat vztahy se zeměmi NATO“.
Dolní komora ruského parlamentu dnes pohrozila přehodnocením účasti Ruska v mezinárodních smlouvách o konvenčních zbraních a posílením ruského jaderného potenciálu, pokud NATO nepřihlédne ke znepokojení Moskvy nad rozšířením Severoatlantické aliance na východ.
Pro oficiální prohlášení, jež má charakter doporučení, která ovšem pro ruského prezidenta vzhledem k jeho pravomocem nejsou závazná, hlasovalo 305 poslanců, 41 bylo proti a dva se hlasování zdrželi.
Kokošin soudí, že aliance využila ruské slabosti a vytěsňuje Rusko z oblastí, které dříve spadaly do jeho sféry vlivu. Vstup bývalých členů Varšavské smlouvy do NATO údajně "zmenšuje politický prostor“ pro Rusko, což bude dále znamenat i zmenšení "ekonomického prostoru“.
Oficiální reakce ruských vládních orgánů vůči rozšíření aliance však nebyla tak nesmiřitelně odmítavá. Ministerstvu zahraničí vadí spíše skutečnost, že vzdušný prostor pobaltských republik budou hlídat stíhačky NATO. Nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem budou létat čtyři letouny F-16 belgické armády.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vysvětlení aliance, že jde o normální obranné opatření a vyslovil podezření, že je namířené proti Rusku. Jeho ministerstvo však uvedlo, že na jakákoliv odvetná opatření je brzy. Počet hlídkujících stíhaček ostatně není vysoký.
Lavrov se má tento pátek zúčastnit jednání Rady NATO-Rusko v Bruselu.
Není to hrozba
Ruský odborník Andrej Karaganov podle agenturních zpráv upozornil, že rozšíření aliance neznamená žádné výrazné ohrožení pro jeho zemi. NATO neformuje žádnou skupinu vojsk, která by byla nebezpečná pro Rusko.
"Rozšíření je spíše politická, než vojenská otázka,“ prohlásil Karaganov. Zástupce náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil Jurij Balujevskij nicméně vyzval NATO, aby situaci "zbytečně nevyostřovalo“. Měl tím na mysli právě přelety stíhaček nad Pobaltím.
"Není třeba se uchylovat k demonstraci svalů, tím spíše, že to vůbec není potřeba,“ uvedl Balujevskij, kterého citoval server vesti.ru.
Dalším problémem, na který Rusové poukazují, je skutečnost, že čtyři z nových členských zemí aliance (Estonsko, Lotyšsko, Litva a Slovinsko) se zatím nepřipojily ke smlouvě o omezení konvenčních zbraní v Evropě. Údajně tak vzniká šedá zóna, v níž by teoreticky mohly nekontrolovaně růst počty zbraní.
Internetový server strana.ru si zase všímal reakcí nováčků v NATO. Pouze Bulhaři považovali za nutné jednoznačně deklarovat, že rozšíření aliance není namířeno proti Rusku, uvádí se v analýze tohoto serveru.
Smíření bylo už dávno
Ačkoliv rozšíření aliance vyvolalo řadu ostrých prohlášení ruských politiků, může jít o slova adresovaná hlavně domácí scéně. Moskva se totiž fakticky s přijetím dalších členů do NATO už dříve smířila. Spíše se snažila vytěžit z měnící se situace maximum pro sebe.
Už někdejší ministr zahraničí z 90. let Jevgenij Primakov se rozhodl použít kartu aliance k prosazování ruských zájmů. V době přijetí Česka, Polska a Maďarska do aliance získali Rusové slib, že NATO s nimi bude projednávat bezpečnostní otázky.
Prezident Vladimir Putin oživil Primakovův pragmatický přístup a těžil i z toho, že na Západě začalo převažovat povědomí o společných zájmech s Ruskem ve válce proti terorismu. Moskva tak dosáhla jisté změny v pohledu Západu – a zvláště Američanů – na boj s teroristy v Čečensku.
Za současného ruského prezidenta se také podařilo dohodnout užší spolupráci Ruska se Západoevropany a Američany v řadě ekonomických oblastí.
