|
Moskva zatím zcela kopíruje kroky americké strany. Ruská strana svůj záměr avizovala již ve čtvrtek. "Snadno najdeme americké diplomaty, které vypovíme bolestnější formou pro USA, než tomu je v našem případě," řekl ve čtvrtek večer tajemník Bezpečnostní rady Ruska Sergej Ivanov. "Máme čas na to, abychom pečlivě vybrali z více než tisícovky amerických diplomatů v Rusku ty, kteří jsou pro Američany nejcennější." |
Vypovězení američtí diplomaté, kteří jsou Moskvou podezříváni ze špionáže mají Rusko opustit v nejbližších dnech.
Ruská strana své stanovisko sdělila v dokumentu, který dopoledne na ministerstvu zahraničí předala americkému chargé d'affaires Johnu Ordwayovi.
Ten zastupuje velvyslance USA Jamese Collinse, který ve čtvrtek večer odcestoval na dlouhodobě plánované turné po čtyřech sibiřských městech. Tam se má zúčastnit otevření několika knihoven.
Igor Ivanov nesouhlasí s obviněním ruských diplomatů
Šéf ruské diplomacie Igor Ivanov ve čtvrtek americké obvinění ze špionáže odmítl jako nepodložené a řekl, že jde o ryze politický akt a další článek v řetězu nepřátelských akcí proti Rusku. To na něj podle Ivanova musí odpovědět adekvátním opatřením.
Největší špionážní aféra za patnáct let
Nucený odchod diplomatů je dosud nejtvrdším tahem nové Bushovy administrativy vůči Rusku a jde o vůbec největší hromadné vyhoštění ruských diplomatů podezřelých ze špionáže od roku 1986. Tehdy prezident Ronald Reagan nařídil v rámci operace Famish (Vyhladovění) okamžitý odchod osmdesáti sovětských diplomatů, údajných agentů KGB. Rusové odpověděli stejnou zbraní.
Ve Washingtonu pracuje 190 příslušníků ruské diplomatické mise, zatímco při amerických diplomatických misích v Rusku působí 1100 osob. Mimo velvyslanectví v Moskvě mají USA generální konzuláty v Petrohradě, Vladivostoku a Jekatěrinburgu.
Případ souvisí s odhalením Roberta Hanssena
Podle mluvčího Bílého domu je vyhoštění Rusů protiopatřením za jejich výzvědnou činnost v USA. Potvrdil také, že souvisí s případem Roberta Hanssena, špičkového důstojníka americké kontrarozvědky. Tento veterán FBI byl v únoru zatčen pro podezření, že patnáct let pracoval jako agent Moskvy a předal jí na šest tisíc stran supertajných dokumentů. Díky tomu, jak uvedla FBI, mohla Moskva mimo jiné odhalit dvojité agenty. Hanssen má proto údajně na svědomí i smrt dvou osob, které byly v Rusku popraveny za špionáž.
Bush věří v dobré vztahy s Ruskem
Prezident George Bush ještě předtím, než Moskva vypověděla Američany, uvedl, že věří v zachování dobrých vztahů mezi oběma zeměmi. V pátek po mluvčím Ari Fleischerovi vzkázal, že považuje záležitost za vyřízenou. Mluvčí uvedl, že prezident hodlá reagovat na vážné případy špionáže i v budoucnu, protože i po skončení studené války pokračuje snaha získávat důvěrné informace.
"Jakákoli kampaň špionomanie jen vyvolává hlubokou lítost, je to jak návrat do studené války," poznamenal v první reakci Kremlu Sergej Prichoďko, zahraničněpolitický poradce prezidenta Vladimira Putina. Jiný nejmenovaný ruský diplomatický zdroj označil vyhoštění diplomatů za extrémně nepřátelský krok.
Vzájemné vztahy provází řada problémů
I když ani za prezidenta Billa Clintona nebyly americko-ruské vztahy idylické a procházely různými peripetiemi, s příchodem nové Bushovy administrativy se v relativně krátké době mezi Washingtonem a Moskvou nakupila celá řada problémů. Bush obvinil vládu svého předchůdce z přílišné shovívavosti vůči Rusku a slíbil, že jeho přístup bude tvrdší.
Rusko například označilo plánovanou schůzku úřadujícího náměstka amerického ministra zahraničí Johna Beyrleho se zástupcem čečenských rebelů Iljasem Achmadovem ve Washingtonu za "vysloveně nepříliš přátelský akt". "Oficiální kontakty s čečenskými teroristy vzbuzují otázky o pravých motivech americké strany," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. "Washington by totiž měl vědět, že tato ruka (takzvaného ministra zahraničí Čečenska) vězí až po loket v krvi," dodal k tomu ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. Washington sice neuznává čečenskou separatistickou vládu, avšak říká, že chce slyšet od prominentních Čečenců, co se vlastně děje v této části Ruské federace, o kterou Moskva vede již druhou válku.
Ale zdaleka to není jen pohled na Čečensko, který rozděluje obě země. Už před nejnovější špionážní aférou se vzájemné vztahy rostoucí měrou zhoršovaly, stejně jako je stále častěji doprovázela rétorika patřící spíš dobám studené války.
Amerika obvinila Moskvu, že předává nové technologie nepřátelským státům, stejně jako Rusko zase zatracuje americký plán na vybudování národního systému protiraketové obrany. Obě země se také významně liší v pohledu, což není nic nového, na další rozšiřování NATO a na řešení problémů Balkánu.
Když před několika dny navštívil Rusko íránský prezident Mohammad Chátamí a navštěvoval jeden ruský zbrojní závod za druhým, na druhé straně Atlantiku to vzbudilo značnou nevoli i ostrá slova. Írán je na přední příčce černého seznamu "nevypočitatelných zemí", kterým se USA stůj co stůj snaží zamezit přístup k nejmodernějším technologiím, a tudíž k vývoji zbraní hromadného ničení. A to podle Washingtonu Rusové v případě Teheránu umožňují. Rusové se jen ohradili tím, že to je "soukromá záležitost dvou suverénních států".
Případ amerického "protiraketového deštníku", který také zatěžuje vztahy, není nejnovější. Clinton přenechal rozhodnutí o jeho realizaci svému nástupci, a ten, jak se zdá, je plně odhodlán svůj volební slib splnit. A to navzdory protestům zvenčí, nejenom Rusů, ale i některých spojenců USA. Moskva neustále opakuje, že takto pojatý americký plán by znamenal porušení dohody o protiraketové obraně a v důsledku by znamenal jen další zopakování toho, čeho jsme byli svědky za studené války - závodů ve zbrojení.
|
ŠPIONÁŽNÍ AFÉRY MEZI USA A RUSKEM OD ROKU 1994 |
| 22. února 1994 - Vysoký činitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Aldrich Ames, který pracoval jako šéf sovětské skupiny v oddělení kontrašpionáže, a jeho manželka byli obviněni, že od roku 1985 předávali Moskvě tajné materiály. Koncem dubna 1994 byl Ames v USA odsouzen na doživotí. |
| 25. září 1996 - Oficiální zdroje v Moskvě oznámily, že ruská kontrarozvědka zatkla v Petrohradě ruského občana příjmením Finkel, který údajně pracoval pro CIA. |
| 18. listopadu 1996 - Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) zatkli agenta CIA Harolda Nicholsona, který se později přiznal, že prodával dva a půl roku Moskvě tajné informace o státní bezpečnosti USA. V červnu 1997 byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 23 let a sedm měsíců. |
| 18. prosince 1996 - Americké úřady zatkly pracovníka FBI Earla Edwina Pittse. Obviněný, který byl zaměstnancem FBI 13 let a pracoval v oddělení pověřeném odhalováním ruských agentů, od roku 1987 prodal Rusku tajné informace za více než 224.000 dolarů. |
| 21. května 1997 - Ruská nezávislá televize NTV oznámila, že z Ruska do USA uprchl plukovník zpravodajské služby Oleg Morozov. |
| červen 1997 - Moskevský soud odsoudil bývalého ruského diplomata Vasilije Makarova za špionáž ve prospěch USA na sedm let odnětí svobody. Pro CIA pracoval až do návratu do Moskvy v 70. letech a opět od roku 1989. Za služby dostal pouhých 20.000 dolarů. V říjnu 1997 dostal od ruského prezidenta Borise Jelcina milost. |
| 4.-5. října 1997 - Kvůli podezření ze špionáže pro Sovětský svaz, někdejší východní Německo, Rusko a Jihoafrickou republiku byli ve Spojených státech zatčeni tři Američané: vyšetřovatel James Clark, bývalá funkcionářka ministerstva obrany Theresa Marie Squillacotová a její manžel a odborář Kurt Alan Stand. |
| 25. listopadu 1997 - V Rostově na Donu byl zadržen Richard Bliss, technik kalifornské společnosti Qualcomm Inc., který byl obviněn z toho, že tajně pořizoval mapy citlivých objektů s použitím satelitního komunikačního zařízení, nezákonně dovezeného do země. Blissovi bylo později záhadně povoleno odjet do USA. |
| 13. října 1998 - Bývalý analytik americké vojenské rozvědky David Sheldon Boone byl zadržen a obviněn ze špionáže pro Moskvu. Bývalé sovětské tajné službě KGB předával v letech 1988-1991 velmi citlivé dokumenty a vyinkasoval za ně 60.000 dolarů. |
| 1. července 1999 - Zástupce vojenského atašé Spojených států v Moskvě podplukovník Peter Hoffman odcestoval do USA poté, co ho Rusko označilo za nežádoucí osobu a zrušilo mu diplomatickou akreditaci, což je obvyklý postup při odhalení agenta s diplomatickým krytím. |
| 4. listopadu 1999 - Ve Washingtonu byl zatčen poddůstojník amerického válečného námořnictva Daniel King pro podezření, že v roce 1994 dodával Rusku tajné informace. |
| 29. listopadu 1999 - Federální bezpečnostní služba zadržela v Moskvě 33letou americkou diplomatku Cheri Leberknightovou, když se pokoušela získat informace vojenského charakteru od ruského občana; 10. prosince Leberknightová za ne zcela jasných okolností opustila Rusko. |
| 8. prosince 1999 - V USA byl zadržen ruský diplomat Stanislav Gusev, který byl podle informací Washingtonu přistižen při odposlouchávání na ministerstvu zahraničí a prohlášen ve Spojených státech za nežádoucí osobu. |
| 5. dubna 2000 - Federální bezpečnostní služba zadržela v Moskvě amerického občana Edmonda Popeho při špionáži, pravděpodobně ve vojenské oblasti. Policie oznámila, že americký občan je šéfem soukromé firmy a dříve pracoval pro americkou rozvědku. |
