Zahraničí ruské expedici vyčítalo, že jí šlo především o potvrzení ruských nároků na bohaté zásoby surovin, jež zatím leží nedotčené na dně Severního ledového oceánu.
Například kanadský ministr zahraničí Peter Mackay řekl, že se Rusko chová jako dobyvatel z patnáctého století, když si myslí, že na jakékoli území stačí umístit vlajku a prohlásit "tohle je naše".
"Jsme šťastní, že jsme umístili ruskou vlajku na dno oceánu, kde před námi ještě nikdo nikdy nebyl, a je mi úplně jedno, co si o tom myslí lidé ze zahraničí," pronesl vedoucí výpravy, polárník a místopředseda dolní komory ruského parlamentu Artur Čilingarov.
Prezident Vladimir Putin zaslal polárníkům na uvítanou děkovný telegram. Chválí je v něm za "přínos vědě" a, trochu paradoxně, "za posílení mezinárodní spolupráce".
Ruská arktická expedice dosáhla 2. srpna jako první na světě mořského dna na severním pólu a v hloubce 4261 metrů umístila ruskou vlajku vyrobenou z titanu. - více zde
Během výpravy chtěli Rusové určit, kde leží hranice kontinentálního šelfu, a zároveň tak dokázat, že území na pólu je pevně spojeno s teritoriem jejich státu.
Pokud by se jim to podařilo, získali by argument ve sporu o obrovské nerostné bohatství, které se v oblasti patrně nachází a na které si kromě Ruska dělají nároky i další arktické státy, tedy Spojené státy, Kanada, Norsko a Dánsko, jež má pod svou svrchovaností Grónsko.
