Moskva už nemá o Pobaltí zájem

Nejnovější reakce představitelů Ruska k potenciálnímu rozšíření NATO o země Pobaltí je vcelku logickým vyústěním změn v obecné bezpečnostní strategii, které následovaly po událostech v USA 11. září 2001. Rusko bude zřejmě i v budoucnu mnohem výrazněji spolupracovat s NATO a jejími členskými zeměmi na bezpečnostních a vojenských operacích.

Tento trend potvrdil již přístup Ruska k takzvané protiteroristické koalici, dokladem je však například i čerstvé přizvání Ruska za řádného člena skupiny G8.
 
To vše znamená, že pobaltské státy již pro Rusko nepředstavují základní sféru zájmu; určitě ne v té podobě, jak tomu bylo v polovině devadesátých let, kdy představitelé Ruska označovali Pobaltí za základ obnovení takzvané měkké říše.

Ruská federace se bude nyní soustředit spíše na své politické a bezpečnostní zájmy v někdejších středoasijských sovětských republikách.

Nicméně svou roli ve změně postojů Ruska hraje také zlepšení bilaterálních vztahů mezi Ruskem a jednotlivými státy Pobaltí, například postupná naturalizace rusofonní menšiny v Pobaltí, sjednání smluv o vzájemných státních hranicích a další.