Typické chruščovky v Moskvě (28. února 2017)

Typické chruščovky v Moskvě (28. února 2017) | foto: Profimedia.cz

Moskvu čeká gigantická přestavba, tisíce starých paneláků půjdou k zemi

  • 480
Moskevská radnice se rozhodla pro demolici osmi tisíc paneláků postavených za vlády Nikity Chruščova. O domov by mělo přijít 1,6 milionu lidí. Obyvatele takzvaných chruščovek chce moskevská radnice přesídlit do nově postavených domů.

Čeremušky, pamatujte si svoji adresu
v každém pokoji zde žijí
lidé s otevřenou duší
ani ulice, ani domy
nejsou starší než jsme my
a z dávných let
zůstala jen jména

Touto písní začíná populární sovětský muzikál opěvující bytovou výstavbu v éře Nikity Chruščova. Jmenuje se Čeremušky, stejně jako první modelové sídliště, které vyrostlo v druhé polovině 50. let v polích na jihozápadním okraji Moskvy. Prosté pětipatrové paneláky v té době představovaly sen milionů občanů Sovětského svazu o vlastním bydlení.

Web The Moscow Times připomíná, že bytová krize byla jedním z nejpalčivějších problémů, který Chruščov zdědil po Stalinovi. Komunistické impérium mělo v té době asi 200 milionů obyvatel, řada z nich ale kvůli překotné industrializaci a škodám způsobeným za druhé světové války neměla kde bydlet.

Například v Moskvě, která měla v roce 1920 milion obyvatel, žilo na konci 50. let už pět milionů lidí. V hlavním městě však byly byty pro pouhé dva miliony obyvatel. Podobná katastrofální situace panovala v průmyslových centrech po celé zemi.

Chruščov proto pověřil inženýry, aby přišli s řešením, které umožní levnou a rychlou výstavbu. Výsledkem byl pětipatrový dům z prefabrikovaných betonových panelů, které se daly sestavit jako stavebnice. Takzvané chruščovky začaly po celé zemi růst jako houby po dešti a dnes v tomto typu domů žije osmdesát procent obyvatel zemí bývalého Sovětského svazu.

Zbourejte to

Doby, kdy muzikáloví hrdinové SSSR šťastně tančili mezi paneláky, jsou nenávratně pryč. Chruščovky byly projektovány jako dočasné řešení bytové krize, dnes už těžce přesluhují a nikdo ani neuvažuje o tom, aby investoval do jejich oprav. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin proto nyní přišel s razantním řešením: navrhl jejich demolici.

Svůj záměr zbourat chruščovky oznámil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na konci února. „Tyto domy by měly být strženy a měla by je nahradit nová výstavba,“ přitakal před televizními kamerami šéf Kremlu.

O domov by mělo přijít 1,6 milionu lidí, tedy asi 13 procent obyvatel metropole. Podle plánu strhnou v Moskvě přibližně 25 milionů metrů čtverečních obytné plochy. Obyvatele chruščovek chce moskevská radnice přesídlit do nově postavených domů. Podle zdroje z radnice bude pro přesídlení potřeba více než 30 milionu metrů čtverečních nové obytné plochy. Město musí navíc postavit novou infrastrukturu. Nová výstavba má přijít na 2,4 bilionu rublů, některé odhady hovoří až o 6 bilionech rublů.

Velká stopa v historii Moskvy

V počáteční fázi chce projekt financovat samo město, bez dalších investorů. Podle Sobjanina má Moskva na projekt dostatek peněz. Radnice na realizaci projektu už uvolnila 100 milionů rublů ročně po dobu následujících tří let. Letos přitom plánuje investovat do výstavby města o 15 procent více než v roce minulém.

Přesné informace o domech, které budou strženy, zatím nejsou. Projekt se ale údajně týká přibližně osmi tisíc domů postavených mezi lety 1950 a 1970. Stržené ale mohou být i další domy, které se nachází ve vybrané oblasti.

Podmínkou pro zbourání je podle radnice souhlas obyvatel domu. Vybraný dům strhnou pouze v případě, že drtivá většina jeho obyvatel bude se stržením souhlasit. Pro tento účel provede radnice rozsáhlý průzkum mezi obyvateli chruščovek.

Sobjanin, který ruskou metropoli řídí už šest let, zřejmě chce demolicí zastaralých paneláků zanechat „velkou stopu“ v historii Moskvy. Ambiciozní plán má však i své kritiky. V Moskvě se už zformovalo silné protestní hnutí a řada lidí upozorňuje, že mamutí projekt bude hlavně zdrojem zisků developerů spřízněných s moskevskou radnicí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video