Moskva, ponížená a rozmrzelá, již nevěří ničemu

M o s k v a (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Krize? Moskva to slovo nemá ráda. "Nic nového. V naší historii nebyla období bez krizí," tvrdí taxikář Georgij Kuzmičev. Mnoho Moskvanů by s ním souhlasilo - v ulicích ruské metropole však není pro necvičené oko lehké zahlédnout něco, co by potvrzovalo katastrofické vize světa. Podstatná změna je patrná až na druhý pohled - lidé ztrácejí zbytky víry ve správnost směru, kterým se země v uplynulých letech ubírala. Moskva je zkrátka rozmrzelá, ponížená a pochybovačná více než kdykoliv v nedávných letech. "Sedm let nám říkají: Zatněte zuby a už zítra bude lépe. A nyní jsme se vrátili zase na úplný začátek," vysvětluje taxikář. Pravda, nevede se mu špatně - Moskva setřásla sovětskou šeď a špínu nečekaně rychle. I v Moskvě, kde je životní úroveň podstatně vyšší než ve zbytku země, sociologové zaznamenali, že lidé už nevěří ničemu, co má spojitost se současným systémem. Stabilizovat rubl bude prý mnohem jednodušší než vrátit lidem důvěru ve vládnoucí elitu či smysluplnost prozápadních reforem.

"To snad nemyslí vážně," říká Olga, prodavačka v obchodu s elektronikou nedaleko starobylého Arbatu, když sleduje na jedné z televizí projev ruského prezidenta Jelcina. "Chápu, že je těžko všem, ale nesmíme se vzdávat. Musíme společně pracovat na překonání těžké situace," tvrdí na obrazovce státník. Olga, jež si nepřála uvést jméno, to považuje za drzost. "On za to všechno může. Kdo jiný?" říká kategoricky. Podle průzkumů veřejného mínění si nyní přeje odstoupení prezidenta kolem sedmdesáti procent obyvatel země. Minulé dny byly pro Olgu perné. Na obchod dolehl nápor Moskvanů, kteří se rychle snažili investovat kolabující měnu do spotřebního zboží. Nyní už je klid. Kdo mohl, již investoval, a zboží navíc rychle zmizelo. "Zase nějaké přivezou," říká. I když bude asi dražší. Propad kursu vyvolal okamžitý nárůst cen. Rubl za poslední tři dny posílil, pokles cen ho však často nekopíroval. I vládní ekonomové připouštějí, že zamezit neospravedlnitelnému růstu cen bude obtížné, některé regiony pod tlakem situace zavedly cenové kontroly. "My v Rusku vždy vymyslíme něco originálního," říká se smíchem student Ivan Prokopov, když poblíž Rudého náměstí vysvětluje význam tajemné zkratky UE, ve které se nyní udává cena některého zboží. Uvádět ji v dolarech se nesmí, užívat UE (uslovnaja jedinica, smluvní jednotka) zákon nezakazuje. Oběd pak třeba nestojí patnáct dolarů, ale patnáct smluvních jednotek. O politice se nechce bavit. "Je krásný den a slunce svítí. To je to podstatné," říká s patosem a rychle odchází. I Jelcin včera v projevu připustil, že do slovníku Rusů se vrátila slova jako fronta a nedostatek. K nedostatkovému zboží patří - nejspíš jen přechodně - trvanlivé potraviny. Důchodkyně Jelena Romanovová tvrdí, že co se přípravy na těžké časy týká, neponechala nic náhodě. Pátek byl pro ni úspěšný, na radu kamarádky sehnala na trhu poblíž Běloruského nádraží olej. Už tak má doma patnáct lahví. "Nic mě nerozhází," říká. Za uplynulé desetiletí přišla vinou vládní politiky ("Reforma, to je krádež.") dvakrát o část úspor. Od té doby proto skrovný důchod rychle mění na dolary ("Ten je pevný, panečku."), peníze má v sáčku pod matrací ("Banky krachují.") a spíž má nacpanou moukou, cukrem a dalšími trvanlivými potravinami. Diskusi o politice považuje za zbytečnou. "Před deseti lety jsme měli všechno, nyní nemáme skoro nic. Tak jaké další otázky?" vysvětluje myšlenku, která je i přes několik let reforem jedním z klíčových argumentů nezanedbatelné části Rusů. "Komunisté se vracejí k moci. Pomalu, ale vracejí," říká s nadějí o změnách v čele Ruska. "Nejsou jako dřív, ale alespoň něco."