Na dohodu o umístění americké protiraketové základny v Polsku reagoval už v pátek náčelník ruského generálního štábu Anatolij Nogovicyn. Řekl, že je třeba ji "potrestat". S odkazem na ruský koncept národní obrany z roku 2000 upozornil, že nyní může Moskva v případě konfliktu použít jaderné zbraně i proti Polsku.
"Je tam jasně psáno: Použijeme je proti zemím, které vlastní jaderné zbraně, a proti jejich spojencům, pokud tyto zbraně nějak aktivují," uvedl podle agentury Reuters Novogicyn.
Zdroj s velení ruské armády deníku The Times řekl, že Rusko zvažuje výrazné posílení loďstva v Baltském moři, které může Polsko bezprostředně ohrozit. Flotila byla podle Moskvy od konce studené války zanedbávána. "To se nyní změní," řekl zdroj deníku The Times.
"Adekvátní odpovědí" na smlouvu o protiraketové obraně by mohlo podle Moskvy být i osazení ponorek a lodí v Baltu jadernými zbraněmi. Americký velvyslanec u NATO Kurt Volker ruské plány kritizoval a připustil, že si je této hrozby vědom.
"Je to velmi nešťastné, že Rusko chce reagovat přesunováním svých jaderných hlavic, zvláště když svět nevzhlíží k nějakému staromódnímu konfliktu supervelmocí," řekl podle The Times Volker.
USA posílí obranu Izraele, radary nabídla Ukrajina
Nezahalí ani Spojené státy. Podle ČTK se dnes dohodly s Izraelem na umístění výkonných radarů na území židovského státu. Nynější protiraketová obrana Izraele, které je účinná do 900 kilometrů, by se tím měla rozšířit na 2000 kilometrů.
Do sporů o protiraketovou obranu se v sobotu zapojila i Ukrajina. Nabídla Západu k dispozici svůj radarový systém pocházející z dob Sovětského svazu. Zdůvodňuje to tím, že Rusko letos odstoupilo od dlouhodobé rusko-ukrajinské smlouvy o spolupráci zahrnující tato zařízení.
