Předseda komunistické strany v Číně Mao Ce-tung a prezident USA Richard Nixon na svém jednání v únoru 1972.

Předseda komunistické strany v Číně Mao Ce-tung a prezident USA Richard Nixon na svém jednání v únoru 1972. | foto: foreignpolicyjournal.com

Moskva plánovala v roce 1969 jaderný útok na Čínu, tvrdí čínský historik

  • 80
Historik Liou Čchen-šan v oficiálních čínských novinách odhalil, že byl svět v roce 1969 na pokraji nukleární apokalypsy. Moskva byla odhodlaná při hraničním sporu s Pekingem použít jaderné zbraně. Rusy odradil až zásah Spojených států, které pohrozily třetí světovou válkou.

Liou Čchen-šan se ve své práci zabýval pěti momenty čínské historie, kdy říši středu hrozilo jaderné nebezpečí. Podle něj byla hrozba největší v roce 1969 při hraničním sporu mezi Moskvou a Pekingem, během něhož zahynulo na obou stranách tisíc lidí.

SPORY SSSR A ČÍNY

Přeshraničními spory vyvrcholila roztržka Číny a SSSR. Nejprudší boje vypukly začátkem března 1969 o Damanský ostrov na řece Ussuri. Při následných bojích zemřelo téměř sto Rusů a 800 Číňanů. Další těžké boje se odehrály na Amuru.

Historik podle listu The Daily Telegraph píše, že o ruském plánu rozdrtit čínské nebezpečí jadernými zbraněmi informovali Washington ruští diplomaté. Zároveň oficiální místa požádali, aby Spojené státy zachovaly neutralitu.

Představitelé USA ale Rusům sdělili, že nebudou jen nečinně přihlížet a po napadení Číny zahájí svůj vlastní jaderný útok proti Sovětskému svazu. Výhrůžka zapůsobila a přinutila obě země vyřešit hraniční spor u jednacího stolu.

Američané hrozili Moskvě jaderným útokem

Liou Čchen-šan svá tvrzení opírá o citace tehdejších ruských ministrů a diplomatů. V polovině října 1969 prý sovětský premiér Alexej Kosygin informoval Leonida Brežněva, že Washington vypracoval "detailní plány" na jadernou válku proti SSSR, pokud Sověti napadnou Čínu.

Americký prezident Richard Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv v Moskvě v roce 1974.

Americký prezident Richard Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv v Moskvě v roce 1974.

V podobném duchu Brežněva informoval i Anatolij Dobrynin, tehdejší sovětský velvyslanec ve Washingtonu. "Pokud podnikneme na Čínu nukleární útok, budou to (Američané) pokládat za začátek třetí světové války," řekl Dobrynin s tím, že Američané Rusy od útoku zrazovali.

Podle čínského historika představoval Sovětský svaz pro USA větší hrozbu než Čína a v zájmu Američanů bylo podporovat Peking, aby vyvážil sovětskou moc. Nixon se v případě nukleární války také obával o životy 250 tisíc vojáků USA v Pacifiku.

The Daily Telegraph také uvažuje o tom, jestli má Liou speciální přístup k materiálům ze státního archivu. Podle britského listu je to možné vzhledem k tomu, že texty vyšly v listu schváleném stranou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video