Liou Čchen-šan se ve své práci zabýval pěti momenty čínské historie, kdy říši středu hrozilo jaderné nebezpečí. Podle něj byla hrozba největší v roce 1969 při hraničním sporu mezi Moskvou a Pekingem, během něhož zahynulo na obou stranách tisíc lidí.
SPORY SSSR A ČÍNYPřeshraničními spory vyvrcholila roztržka Číny a SSSR. Nejprudší boje vypukly začátkem března 1969 o Damanský ostrov na řece Ussuri. Při následných bojích zemřelo téměř sto Rusů a 800 Číňanů. Další těžké boje se odehrály na Amuru. |
Představitelé USA ale Rusům sdělili, že nebudou jen nečinně přihlížet a po napadení Číny zahájí svůj vlastní jaderný útok proti Sovětskému svazu. Výhrůžka zapůsobila a přinutila obě země vyřešit hraniční spor u jednacího stolu.
Američané hrozili Moskvě jaderným útokem
Liou Čchen-šan svá tvrzení opírá o citace tehdejších ruských ministrů a diplomatů. V polovině října 1969 prý sovětský premiér Alexej Kosygin informoval Leonida Brežněva, že Washington vypracoval "detailní plány" na jadernou válku proti SSSR, pokud Sověti napadnou Čínu.
V podobném duchu Brežněva informoval i Anatolij Dobrynin, tehdejší sovětský velvyslanec ve Washingtonu. "Pokud podnikneme na Čínu nukleární útok, budou to (Američané) pokládat za začátek třetí světové války," řekl Dobrynin s tím, že Američané Rusy od útoku zrazovali.
Podle čínského historika představoval Sovětský svaz pro USA větší hrozbu než Čína a v zájmu Američanů bylo podporovat Peking, aby vyvážil sovětskou moc. Nixon se v případě nukleární války také obával o životy 250 tisíc vojáků USA v Pacifiku.
The Daily Telegraph také uvažuje o tom, jestli má Liou speciální přístup k materiálům ze státního archivu. Podle britského listu je to možné vzhledem k tomu, že texty vyšly v listu schváleném stranou.