Zkouška ruské balistické rakety

Zkouška ruské balistické rakety | foto: Ministerstvo obrany Ruské federace

Moskva odmítá prozradit, kde a kolik má jaderných zbraní

  • 19
Vztahy zemí NATO s Ruskem se mají zlepšovat. Alespoň to navenek proklamují obě strany. Je zde však přinejmenším jedna klíčová oblast, ve které se obě strany patrně nikdy neshodnou - odstrašující jaderný arzenál. Především ten ruský v posledních týdnech přitahuje pozornost na obou stranách Atlantiku.

Zatímco navenek představitelé NATO bilancují, jak úspěšně se v posledních měsících daří společně s Ruskem spolupracovat na nepřeberném množství vojenských a bezpečnostních projektů, uvnitř je jim však jasné, že jde "jen o maličkosti" a že proklamované strategické partnerství dříve nesmiřitelných nepřátel z dob studené války není jaksi ono.

Sebevražedné atentátníky pomáhají odhalit mikrovlny

"Nikdo se nechce vracet k dělícím čarám a nepřátelství z minulosti, tak pojďme přestat používat slova a způsoby jako v minulosti a pokročme kupředu," vyzval Rusko generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Na konferenci v Mnichově připomněl, že Rusko povolilo tranzit přes své území aliančním jednotkám z Afghánistánu, podílí se na výcviku bezpečnostních sil nebo vývoji technologií na odhalování sebevražedných atentátníků, spolupracuje při ochraně vzdušného prostoru nebo při likvidaci chemických zbraní ze Sýrie. Ale v těch nejzásadnějších otázkách, jako je jaderné odzbrojení obrana před balistickými střelami, se Moskva chová jako za starých časů.

"Stojíme před jasnou volbu. Mezi přijetím studené spolupráce, nebo snahou o konstruktivní zapojení. Měli bychom být ambicióznější. Měli bychom být odvážnější při řešení našich problémů, protože sdílíme základní zájmy," apeloval Rasmussen.

Když na jaře 2010 prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama v Praze stvrdili další americko-ruskou dohodu o snížení počtu jaderných zbraní a na podzim pak Moskva kývnula na nabídku spojenců zapojit do nově budovaného protiraketového štítu, zdál se to být dobrý restart vzájemných vztahů.

Jenže od té doby se NATO s Ruskem nedokázalo na těchto dvou naprosto propojených klíčových oblastech pohnout z místa. A zdá se, že spouštěčem, který vždy Moskvu "změní v rozzuřeného býka v ohradě", je právě protiraketový deštník, který spojenci v čele s USA postupně nad Evropou roztahují.

Kde máte taktické střely?

Naposledy reagovala Moskva velmi podrážděně hned v úvodu týdne. NATO totiž vyzvalo Rusko, aby snížilo svůj taktický jaderný arzenál a zveřejnilo informace o počtech střel a kde jsou skladovány.

Ruské strategické síly

Podle nové rusko-americké smlouvy START smí každá země držet maximálně 1 550 jaderných hlavic, platí také kombinovaný limit 800 kusů pro rozmístěné a nerozmístěné strategické nosiče jaderných zbraní a samostatný limit 700 kusů pro rozmístěné strategické nosiče (rakety, letadla, ponorky). Podle odhadů má Rusko v rámci svých strategických sil v současnosti rozmístěno 494 raket schopných nést 1 492 jaderných hlavic:

Rakety:
- 55x R-36m2
- 35x UR-100NUTTH
- 150x mobilní Topol
- 56x pevné raketové silo
- 18x mobilní Topol-M
- 18x RS-24 Jars

Ponorky:
- 11 operačních strategických ponorek, jejichž střely mohou nést 336 jaderných hlavic

Bombardéry:
- 11x Tu-160 (Blackjack)
- 55x Tu-95MS (Bear)

Satelity:
- Rusko má ve vesmíru na eliptických drahách čtyři operační družice, pro včasné varování jeden geostacionární satelit. Sestava družic může například sledovat území Spojených států nepřetržitě 24 hodin denně.

Spojené státy krátce předtím informovaly své spojence v Severoatlantické alianci, že Rusko otestovalo novou, ze země odpálenou raketu. Zkouška střely vzápětí vyvolala otázky, do jaké míry Moskva bere vážně smlouvu o nešíření těchto zbraní.

Podle zprávy Washingtonu Rusko navíc testuje nové rakety už od roku 2008. Smlouva z roku 1987 podepsaná Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem však zkoušky raket středního doletu zakazuje.

A jen tak mimoděk k tomu ještě americký ministr obrany Chuck Hagel na bezpečnostní konferenci o víkendu uvedl, že do Španělska právě dorazila americká válečná loď USS Donald Cook, která má posílit protiraketový štít v Evropě proti možné hrozbě z Íránu.

Moskva se rázně ohradila. "Komu by zveřejnění informací ulehčilo život? Jedině teroristům. Měli bychom vytvářet problémy tam, kde se doposud neobjevily?" prohlásil v reakci šéf oddělení ministerstva zahraničí pro bezpečnost a odzbrojení Michail Uljanov. V otázce ruského taktického jaderného arzenálu se podle něj až příliš přehání. 

"Rusko za posledních dvacet let snížilo jejich počty o 75 procent. Všechny zbraně jsou na území Ruska. Jsou uschovány v centralizovaných skladištích. Nejsou tedy rozmístěné, a proto ani pro nikoho nepředstavují hrozbu," citovala Uljanova ruská agentura Interfax.

A kde je máte vy?

Naopak osočil druhou stranu, že v šesti evropských státech Aliance je rozmístěno na 200 jaderných hlavic, které představují hrozbu pro Rusko. 

"Kromě toho v NATO existuje takzvané jaderné sdílení, což znamená, že piloti z nejaderných zemích jsou vyškoleni, aby uměli pilotovat letouny schopné jaderné zbraně nést," opřel se do spojenců Uljanov s tím, že to lze považovat za porušení dohod o nešíření jaderných zbraní. 

Rusko proto podle něj nevidí v tuto chvíli důvod k nějakým rozhovorům do té doby, než budou všechny tyto americké zbraně z Evropy staženy.

Podle nové smlouvy START, podepsané v Praze, musí USA i Rusko do roku 2018 snížit počet hlavic na 1 550 kusů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně upozornil, že ve výjimečných případech mají Moskva i Washington právo od smlouvy odstoupit. 

Jaderné zbraně ve světě

země / rok 2011 / rok 2012

  • USA / 8 500 / 8 000
  • Rusko / 11 000 / 10 000
  • Velká Británie / 225 / 225
  • Francie / 300 / 300
  • Čína / 240 / 240
  • Indie / 80-100 / 80-100
  • Pákistán / 90-110 / 90-110
  • Izrael / 80 / 80

Zdroj: Mezinárodní ústav pro výzkum míru SIPRI

A Lavrov už několikrát avizoval, že to může být právě kvůli protiraketovému deštníku. Moskvě se nelíbí především nové americké základny s radarem v Turecku a s antiraketami v Rumunsku a Polsku. Tvrdí, že budou přímo znevažovat ruský odstrašující jaderný arzenál. A to i přes neustále ujišťování Washingtonu i Bruselu, že štít přeci není proti Rusku.

"Upřímně řečeno, ignorují fakta a zákony fyziky. NATO nabídlo propojení dvou protiraketových obranných systémů. Potřebujeme vidět pokrok ve snižování počtu strategických jaderných zbraní. V NATO jsme připraveni mluvit o transparentnosti těchto zbraní a já vyzývám Rusko, aby bylo připraveno diskutovat bez předběžných podmínek," kontroval šéf NATO Rasmussen.

Protiraketová obrana NATO
, natoaktual.cz,

Video