Ruský prezident Dmitrij Medveděv kráčí s prezidenty států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv kráčí s prezidenty států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. | foto: Reuters

Moskva může zatrhnout výstavbu cizích základen ve Střední Asii

  • 141
Rusko získalo na summitu států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti právo veta nad zřizováním cizích vojenských základen ve Střední Asii. Účastníci jednání se shodli, že s výstavbou vojenských zařízení budou muset souhlasit všechny členské země.

Rozhodnutí moskevského summitu v praxi znamená, že Kreml bude moci mluvit do zřizování základen v Arménii, Bělorusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Všechny tyto země jsou totiž členy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).

Dva ze členů přitom už na svém území mají základny, které se využívají k logistické podpoře operací v Afghánistánu. Spojené státy v Kyrgyzstánu využívají základnu Manas k doplňování pohonných hmot spojeneckých letounů a uzbecké letiště v Termezu při afghánských hranicích využívá k obdobným cílům německá armáda.

Rusko upevňovalo geopolitickou pojistku

Summit ODKB byl jedním z vrcholů dvoudenního maratonu konferencí postsovětských vojenských, hospodářských a politických struktur, které Moskva po rozpadu SSSR vytvořila ve snaze udržet si vliv v bývalých sovětských republikách.

Kdo je člen SNS

Členy SNS jsou všechny státy bývalého SSSR kromě Gruzie a pobaltských zemí, tedy Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina a Uzbekistán.

Po úterním zasedání Euroasijského hospodářského společenství byl Kreml ještě místem oslav 20. výročí vzniku Společenství nezávislých států (SNS). Ceremoniál otevřel ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlášením, že rozpad Sovětského svazu v něm před dvaceti lety vyvolal složitou situaci.

"Dnes ale přátelsky sedíme za jedním stolem, abychom spolupracovali," řekl. Jeho slova podpořil uzbecký prezident Islam Karimov, podle něhož všechny země SNS sjednocuje silné Rusko.

Ukrajina neuspěla v Bruselu a pomrkává po Moskvě

Zvlášť pozorně summit SNS sledovala ukrajinská média. Po neúspěšném pondělním summitu Ukrajina-EU, na němž oproti původním plánům nebyla podepsána smlouva o přidružení Ukrajiny a vytvoření zóny volného obchodu, se v Kyjevě spekulovalo o možnosti těsnějšího sblížení Ukrajiny s Ruskem a jeho postsovětskými satelity v rámci SNS.

Námluvy Ukrajiny a EU krachly kvůli Tymošenkové

Ukrajina v minulých letech vedla jednání o zóně volného obchodu jak se státy SNS, tak i s Evropskou unií. Podpis obchodní smlouvy s EU, která je součástí asociační dohody, ale zablokovalo uvěznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové, které Západ označuje za projev nepřípustné politizace soudů.

Zdroj: ČTK

Prezident Viktor Janukovyč na summitu prohlásil, že Ukrajina má velký zájem na ratifikaci smlouvy o vytvoření zóny volného obchodu se státy SNS. Dokument, který má odstranit překážky při pohybu zboží, peněz a služeb v postsovětském prostoru, podepsali šéfové vlád SNS 18. října v Petrohradu.

Podle nedávného prohlášení ukrajinského premiéra Mykoly Azarova by mohla Ukrajina ratifikovat smlouvu ještě do konce letošního roku.

Janukovyč v úterý oznámil, že smlouvu o volném obchodu se zeměmi SNS je Kyjev připraven ratifikovat souběžně s ostatními bývalými státy SSSR. Podle ruských zdrojů je dokument plně v souladu se zásadami Světové obchodní organizace (WTO), jejímž je Rusko novým členem.

Základnu v uzbeckém Termezu (červená šipka) využívají Němci a kyrgyzský Manas (modrá šipka) zase Američané.

Základnu v uzbeckém Termezu (červená šipka) využívají Němci a kyrgyzský Manas (modrá šipka) zase Američané.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video