Česko i Polsko se mohou snadno dostat do hledáčku ruských raketových vojsk. A podmínka? Pouhý vznik amerických radarových základen.
Moskva/Praha/Varšava - „Pokud se Česká republika a Polsko rozhodnou pro účast na protiraketovém deštníku, ruská raketová vojska mohou zařadit tato zařízení na seznam cílů,“ prohlásil velitel divize Nikolaj Solovcov. České ministerstvo obrany považuje podobné výroky za politováníhodné. „Systém protiraketové obrany není zaměřen proti Ruské federaci a už vzhledem k nízkému počtu antiraket pro ni nemůže být hrozbou,“ řekl portálu iDNES.cz mluvčí ministerstva Andrej Čírtek. Podobně reagovalo i ministerstvo zahraničí. Podle něj je systém čistě obranný a Rusko ničím neohrožuje.
Moskva zatím vyčkává
Generál Solovcov prohlásil, že Moskva se stále snaží vyjednat podmínky, za nichž by ke stavbě základen v Česku a Polsku nedošlo. Zdůraznil ale, že jeho země bude umět reagovat i na opačný stav. „Z každé stovky našich raket je osmadevadesát připraveno každou vteřinu plnit bojové úkoly,“ řekl. V Česku chtějí Spojené státy vybudovat radarovou základnu, v Polsku raketovou. Moskva se proti tomuto plánu staví negativně už od začátku. Označuje ho za porušení strategické rovnováhy a zvažuje odstoupení od mezinárodní smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu.
Česko a Polsko chce jednat
Na včerejším jednání se premiéři Topolánek a Kaczynski přesto shodli, že Česká republika a Polsko zřejmě kývnou na americkou žádost zahájit jednání o umístění části systému protiraketové obrany na jejich území. Ani jeden z nich nepředpokládá, že by se o této otázce konalo referendum. Kaczynski současně znovu ubezpečil, že zařízení není namířeno proti Rusku.
