Michal Moroz má buď talent, nebo osudovou přitažlivost pro záhadné situace. Před pár lety se jeho jméno objevilo v korupční aféře zveřejněné šéfkou strany SNK ED Janou Hybáškovou, ale nic se neprokázalo. Nyní se zase spekuluje, jak se coby podnikatel v bezpečnostních a vyšetřovacích službách ocitl jako zaměstnanec na ministerstvu vnitra.
Přišel už jako poradce exministra za ČSSD Martina Peciny a nyní se stal náměstkem nového ministra, šéfa Věcí veřejných Radka Johna. Ten však tají, kdo mu ho navrhl.
Nelze se vás znovu nezeptat - kdo vás navrhl jako náměstka ministra vnitra?
Já se považuji za kandidáta pana Johna.
Takže to podle vás byla nějaká dezinformace, že vás doporučila TOP 09? Nebo to tedy byly Johnovy Věci veřejné?
Ty strany si to musí mezi sebou vyjasnit samy. Já se považuji za kandidáta pana Johna.
Máte něco společného s TOP 09 nebo Věcmi veřejnými?
Ne. Nejsem členem žádné politické strany a pro žádnou nepracuji.
Jak jste se stal před rokem poradcem exministra Peciny?
Působil jsem tehdy jako předseda ASIS (Asociace bezpečnostních profesionálů, po něm převzal předsednické místo Vít Bárta, mecenáš Věcí veřejných, dnes ministr dopravy, pozn. red.) a někde jsme se s panem ministrem potkali. Někdo nás asi seznámil, ale nepamatuji se, co to bylo za akci ani kdo to byl. Seznámil jsem ho s tím, čím se zabývám, jemu to přišlo zajímavé a i já jsem měl na pana Pecinu samé dobré reference.
Co vede člověka jako vy, kterému bylo v té době 28 let, úspěšně podnikal v oblasti bezpečnosti a s informacemi, aby šel pracovat na částečný úvazek na vnitro? Může to být něco jiného než zájem o informace, a tudíž střet zájmů?
Já jsem nenastoupil do pozice, která by mi jakkoliv umožňovala využívat nějaké informace. To nebyl ten důvod. A já bych se toho nikdy ani nedopustil. To, co mě k tomu vedlo, byl fakt, že tady od roku 1989 chybí zákon o soukromých bezpečnostních službách, a to jako v jednom z posledních států EU. Zákon tu nikdy nebyl přijat, protože se ho některé podnikatelské skupiny snažily zablokovat, neboť jim právní vakuum vyhovovalo. Loni se nám podařilo poskládat devět asociací a profesních organizací, aby podepsaly memorandum o spolupráci a udělal se základ pro nový zákon. To byla moje práce. Pak jsem měl na starosti částečně agendu kolem bezpečnostního výzkumu.
Takže vy jako majitel bezpečnostní agentury, a navíc ještě ředitel detektivní agentury Pinkerton, jste tvořil zákon pro váš obor podnikání. Nevidíte jako riziko, že bude více vyhovovat vašim zájmům nebo nějakým spřízněným agenturám?
Zaprvé já jsem nebyl šéfem Pinkertonu. Tato společnost otevřela pobočku v ČR a s mou společností Moroz & Partners uzavřela smlouvu o spolupráci, tedy já jsem byl jejich senior konzultant. Zadruhé střet zájmů ohledně zákona nevidím. Já jsem při jeho přípravě vždy prezentoval informace, na nichž jsme se shodli v našem sdružení, tedy s dalšími asociacemi, i názory ministerstva vnitra.
Máte také blízko k panu Vítu Bártovi a jeho dnes již bývalé bezpečnostní agentuře ABL. Nehrozí ovlivňování zákona v jejich prospěch?
Pinkerton, firma, pro kterou jsem pracoval, a ABL jsou konkurenty na trhu. Takže když někdo mluví o mé spřízněnosti s ABL, je to nesmysl, ale to asi nikdo nechce slyšet.
Můžete popsat, co vše dělá vaše společnost Moroz & Partners?
Je to bezpečností poradenství, vyšetřování korupce ve firmách, konfliktu zájmů, monitoring trhu a odhalování padělků, prověřování zaměstnanců a další.
Je to obchod s informacemi?
Určitě. Já si myslím, že informace jsou dnes nejhodnotnější komodita. Ale my pracujeme výhradně s informacemi z otevřených zdrojů. A i tajné služby dnes z 99 procent získávají své informace kvalitní analýzou otevřených zdrojů než z nějakých operativních šetření.
Přesto nevidíte ve svém angažmá na vnitru střet zájmů?
Ale já už se tím neživím. Já jsem se vzdal všech funkcí ve všech firmách a zahájil jsem kroky k prodeji Moroz & Partners.
Co až ministerstvo opustíte? Ani pak se nebudou informace z vnitra hodit?
Co přijde potom, bude asi stejně nečekané, jako že jsem teď náměstek. Já jsem funkci velmi pečlivě zvažoval, nakonec jsem si to vyhodnotil jako velkou výzvu.
Co vlastně máte na ministerstvu dělat? Co si mám vybavit pod pojmem strategie?
Je to například boj s korupcí a pravidla fungování bezpečnostních agentur. Dále mám na starosti strukturální fondy, u nichž je potřeba zlepšit jejich čerpání, či kybernetickou bezpečnost, což je velice důležité. Počítačová kriminalita je jednou z největších hrozeb tohoto století.
Vraťme se k vašemu podnikání. Máte i podíl ve firmě Screening service, kde figuroval personalista Zdeněk Kaufman, který pracoval také pro státní správu i politiky. Ten také prodáte?
Tato firma má nulový obrat a já z ní nyní také vystoupím. Uvažovali jsme, že bychom společně poskytovali službu preempolyment screening, tedy prověřování zaměstnanců před uzavřením pracovního poměru, jestli třeba nelžou v životopise. Ale neudělali jsme ani jednu zakázku, především z časových a kapacitních důvodů. Pan Kaufman pak projevil krátce před volbami zájem z této firmy vystoupit.
Patří vám i Debtis Causa, která vymáhá pohledávky a má anonymní akcie na majitele?
Nevlastním ji ani neovládám. Můj kamarád mě požádal, abych byl v dozorčí radě. Já jsem už rezignoval a kamaráda jsem požádal, aby změnil formu akcií, aby bylo vše transparentní. Doufám, že to udělá. Tato firma se ale neúčastní žádných výběrových řízení ve státní správě, zabývá se správou a vymáháním pohledávek pro komerční subjekty.
Komu chcete podíl v klíčové firmě Moroz & Partners prodat?
Jednám s několika zahraničními partnery, s kterými dlouhodobě spolupracuji. Někteří z nich projevili o koupi zájem a nyní jednáme. Rozhodnutí je otázka týdnů.
Neprodáte ji tedy zpět svému otci, bývalému členu zahraniční rozvědky Státní bezpečnosti, od jehož švýcarské firmy Tacité jste podíl před čtyřmi lety získal?
Ujišťuji vás, že nebudu agenturu převádět na nikoho z rodiny.
Souhlasíte s názorem, že vaše rodinné vazby, především bývalé angažmá otce v rozvědce, může znamenat určité bezpečnostní riziko?
Ne, já tátu nepovažuji za bezpečnostní riziko. Mně v době, kdy byla sametová revoluce, bylo 9 let. Otec je od roku 1992 v soukromém sektoru, dělal většinou bezpečnostního ředitele. Nevím o tom, že by se věnoval nějaké zpravodajské činnosti. S mými aktivitami nyní nemá nic společného. Já ho považuji za mimořádně slušného a charakterního člověka a jsem hrdý, že mě vychovával právě on.
